Citáty o moudrosti - 11. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Koruna je symbol království, protože lidé mohli spíše poznat krále podle koruny nežli podle moudrosti.
Pořádek je radostí rozumu, ale nepořádek je rozkoší představivosti.
Láska z rozumu je zločin. Láska ze soucitu sebevražda.
Rozum povznáší živočichy na lidi a láska z nich dělá božská stvoření.
Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu.
Hledá-li člověk moudrost, je rozumný, myslí-li však, že ji našel, je blázen.
Krásná žena nemá být příliš inteligentní. To rozptyluje pozornost.
Zamilovat se a nepřijít při tom o rozum - to je umění pro bohy.
Vždy se směji, když někdo říká, že není chytrý na matematiku, ale že je chytrý na dějepis nebo na cokoliv jiného. Smutná pravda je, že kdo není chytrý na matematiku, není chytrý vůbec.
Láska je mocnější než jakákoliv síla a moudřejší než filozofie.
Stalin se již v prvních válečných dnech neopřel o prohnilou, zchátralou ideologii, ale poslušen rozumu ji odmítl, skoro se o ní nezmínil a místo ní rozvinul starý ruský prapor, trochu i pravoslavnou korouhev - a zvítězili jsme!
V jiných dobách bývali hrdinové oslavováni pro tak všední ctnosti jako odvaha, štědrost, chytrost, věrnost a víra, ale kam mi paměť sahala, sotva kdy pro sebejistotu. Jenže v naší neklidné éře, kdy většina z nás ani neví, kde vlastně stojí, a nemůže s určitostí říct, zda stoupáme či klesáme, zda postupujeme vpřed nebo vzad, jsme-li milováni či nenáviděni, zbožňováni či opovrhováni, nabývá sebejistota přednostního významu. (Noční kořist)
Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento.
Určitě jsem vzhlížel k Johnovi. Všichni jsme vzhlíželi k Johnovi . Byl starší a byl mnohem větší vůdce; měl nejrychlejší důvtip a byl nejchytřejší.
Nejlépe zjistíte moudrost člověka tím, že se podíváte na jeho přátele.
Většina lidí žije víc podle módy než podle rozumu.
Na světě jsou jen dva způsoby, jak se dostat nahoru: vlastní chytrostí nebo hloupostí druhých.
Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
Po nějaké době člověk objeví, že ve světových dějinách se neděje nic skutečně ‚‘‘nového‘‘. O něčem skutečně novém by se mohlo mluvit teprve tehdy, až by jednou nastal ten nepředstavitelný případ, že by rozum, lidskost a láska dobyly trvalého vítězství.
Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme. Víc než stroje potřebujeme lidskost. Víc než chytrost potřebujeme laskavost a mírnost. Bez toho zvlčíme a ztratíme všecko.