Citáty o knihách - 21. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Chtěl bych jednou v životě napsat knihu, která by byla tak dobrá a silná, že by upoutala i člověka stiženého zánětem okostice.
Neexistuje něco jako mravná či nemravná kniha. Knihy jsou buď napsané dobře, nebo špatně. To je vše.
Představoval všechno mýtické a hrdinské, ale i všechno šovinistické a impolitické z izraelské společnosti. [Michael B. Oren, spisovatel a autor knihy Šest dní války]
S každou další Wilsonovou knihou se však jejich vědecká úroveň zhoršovala. - Arthur S. Link
Kvůli tomuhle čteme: protože skoro každá (aspoň trochu dobrá) kniha se nějak dotýká našeho skutečného života, protože téměř pokaždé narazíme na něco, co jsme prožili nebo prožíváme. (Báječný rok)
Připadá mi fascinující, jak se ryzí fikce (román) na plátně pokaždé zhmotní: najednou jsou tu skuteční lidé, skutečné byty... (Báječný rok)
Věda je prostě souhrn receptů, které vždycky pomáhají. Všechno ostatní je literatura.
"Blížím se ke svým padesátým narozeninám, pane Troute," řekl jsem. "Uklízím sám v sobě a obrozuju se pro léta, která přijdou teď a která budou zcela jiná. Za podobných duševních okolností dal hrabě Tolstoj svobodu svým nevolníkům, Thomas Jefferson svobodu svým otrokům. Já hodlám propustit všechny literární postavy, jež mi tak oddaně sloužili za mé spisovatelské kariéry. Jste jediný, komu to říkám. Pro ostatní bude dnešní noc jako každá jiná. Povstaňte pane Troute, jste svoboden, jste svoboden." ... "Bon voyage," řekl jsem. Zmizel jsem.
V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona. (závěr knihy Pokus o kus pravdy)
Když tato cena před sedmi lety vznikala, její tvůrci chtěli, aby byla něco jako anglická cena Bookera - tedy prestižní, mediálně dobře udělaná a propagovaná. A také financovaná. To není jako například Zlaté pero v Sochačevu, kde člověk maximálně dostane diplom a kytku. 100 000 zlotých jsou konkrétní peníze, a to lidi motivuje. A je to dobře. Nejdříve 20 nominací, potom sedm finalistů a nakonec finále, které celé přenáší TV. Výsledkem je, že i ti, kteří se o literaturu vůbec nezajímají, oceněné knížky kupují. (o polské literární ceně NIKE)
A classic - something that everybody wants to have read and nobody wants to read. - Klasická literatura je něco, co by chtěl mít každý přečtené, ale co nikdo nechce číst.
Buďte opatrní při četbě lékařských knih. Kvůli tiskové chybě byste mohli umřít.
Chci vám říci, že někdy - a v české literatuře to bývá velmi často - jeden vulgarismus nebo dobře položená facka je lepší jak hektolitry, tuny a tisíce vět, které zní sice velmi krásně, ale jsou větší urážkou jak to sprosté slovo a jak ta facka. Při odpovědi na interpelaci na 27. schůzi Poslanecké sněmovny 31. 1. 2008, psp.cz
Pro mě je důležité to dílo, které mám právě napsat, protože nevím jak to mám udělat. To zaměstnává pozornost. S těmi napsanými už mám klid. Kniha je jako infekce, organismus si s ní nějak poradí. Onemocní na nějaký čas až do doby, než přijde jiná infekce.
Na rozdíl od čtenáře knih žádá čtenář novin krev stále čerstvou.
Společnost knih lze volit lépe než společnost lidskou. Tím spíše si mezi knihami vybírej přátele pro celý život.
Nezáleží na tom, jak mnoho máš knih, ale jaké jsou. (Non refert quam multos sed guam bonos habeas libros.)
Heleďte, kompozice, to je jako kdybyste čet knihu, a když ji budete číst s velkejma pauzama, tak vždycky ten celek bude rozházenej. Tak je to i s kompozicí! Jakmile se do toho pustíte, tak musíte pořád tak trochu navazovat. Když to odložíte, tak najednou to, co se vám líbilo, se vám už líbit nebude!
Filozof nesmí být nevzdělaný, musí být Helénem v plném smyslu tohoto slova; to znamená, že musí znát celou klasickou literaturu.
Masłowskou podezřívám z toho, že je ruským špehem. Tu knihu napsala, aby se mohla beztrestně pohybovat v naší polské realitě a vytřít nám, Polákům, zrak. Nikdy v [život]ě bych se s ní nechtěl osobně setkat, neboť se bojím, že ze mě vysaje všechno to nejcennější a svým špehovsky-ruským způsobem si to předělá k obrazu svému. Na druhou stranu, jedná-li se o tu knihu, jsem velice spokojený. Otázka, zdali jde o literaturu mužskou nebo ženskou, zde není na místě. Je to kus lehce zkaženého literárního masa a zdá se, že bylo nutné žít čtyřicet let, abych si vůbec něco tak zajímavého přečetl. (o knize Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną)