Citáty o knihách - 20. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Láska je román o dvou svazcích.
Kompilátor je autor knih z cizích citátů, aforista je autor citátů do cizích knih.
Žádná z knih opravdového spisovatele není založena čistě na fikci s výjimkou memoárů.
Soud tohoto kritika o literatuře - to je nanejvýš soud okresní.
Kritik je vždy nespravedlivý - buď vůči autorovi, nebo vůči čtenáři.
Když dojde ke srážce dvou kultur, názory poraženého jsou potlačeny a vítěz pak sepíše historické knihy - knihy ve kterých opěvuje vlastní pravdu a pomlouvá poraženého nepřítele.
Erudice: prach vyklepaný z knihy do prázdné lebky.
Písmo svaté: Posvátné knihy naší svaté víry na rozdíl od falešných a pohanských rukopisů, na nichž jsou založena všechna ostatní náboženství.
Kniha dokáže člověka probudit!
Jsi-li ve společnosti žen a chceš z ní číst jako z knihy, nepoužívej slepeckého písma.
Literatura se musí vyrovnat své době - nebo je navždy ztracena.
Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání.
Žurnalistika je literatura ve velkém chvatu.
Miloval literaturu, ale ne zase natolik, aby sám nepsal.
Kdo nikdy nemiloval, může napsat velký román o lásce, nikoliv však prostou báseň o ní.
Chcete si připadat chytřejší? Čtěte hloupé knihy.
Židovský stát je oprávněný a specifický válečný cíl. Bez něho nemůže být vřed, který otravuje nemocný organismus Evropy, vyléčen: protože bez něho nebude existovat odpovídající možnost emigrace pro miliony, jejichž staré domovy jsou nenapravitelně odsouzeny; bez něho nebude rovnosti; a bez toho nebude mír. [Žabotinského kniha Židovská válečná fronta]
Kdyby byl Karel Čapek psal jinou řečí než češtinou, byl by světový spisovatel. Jeho jasnozřivost, to je neco jako když jsme četli knihy Julese Vernea. Jenomže Čapek byl navíc filozof. Tím Verneho předčil. Škoda, že se nějak zapomnělo, jaký to byl spisovatel. Myslím si, že je naše rodinné stříbro.
Dvojice Drda-Řezáč zůstane v paměti české literatury navždy spjatá a vždy bude symbolizovat léta nejohavnějšího rozkladu našeho kulturního étosu.
Žádná diplomacie a žádný spolek národů není tak univerzální jako literatura; ale lidé jí nepřikládají dost váhy, to je to; proto se mohou pořád ještě nenávidět nebo si být cizí.