Citáty o historii

K rozdělení Jeruzaléma (16.4.2008): [Rozdělení Jeruzaléma by bylo morálním a historickým omylem. Je obtížné nalézt státy a lidi, kteří by připravovali rozdělení svých hlavních měst. Je to zejména šokující ve světle historických okolností spojení mezi lidem Izraele a jeho hlavním městem Jeruzalémem. Výsledek rozdělení Jeruzaléma a následný vstup Hamasu do města, by v jeho rámci znamenal vytvoření íránské enklávy, která by jeho občany vystavila každodennímu možnému útoku, učinila jejich životy nemožné a zvětšila konflikt do takových dimenzí, že si je neumíme představit.]

Popisuje rozhovor s Johnem Fitzgeraldem Kennedym, 1963 [Kdybychom znovu ztratili svou suverenitu, ti z nás, kteří by zůstali naživu - a nebylo by jich příliš mnoho -, by byli znovu rozptýleni. Ale my už nemáme tu obrovskou pokladnici našeho náboženství, naší kultury a naší víry, kterou jsme kdysi měli. Mnohé jsme ztratili, když šest milionů Židů zahynulo během holocaustu. (…) Mene tekel adresované Izraeli zní "Vyvarujte se ztratit ještě jednou svou suverenitu, protože tentokrát byste o ni mohli přijít navždy." Kdyby k tomu mělo dojít, pak moje generace vstoupí do dějin, jako generace, která udělala Izrael znovu suverénním, ale nevěděla, jak má tuto nezávislost udržet. Když jsem skončila, Kennedy se ke mně naklonil. Vzal mě za ruku, podíval se mi do očí a řekl velice slavnostně: "Rozumím paní Meirová. Nedělejte si starosti. Izraeli se nic nestane."]

Právo trestat smrtí je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno. Neptejte se, jak mně bylo, když jsem návrhy na vykonání trestu smrti podpisoval. Trest smrti mi není hlavně odplatou ani zastrašením, není zajištěním proti nebezpečnému zločinci; má-li smysl a oprávnění, tedy pouze jako expiace. Nic nevyváží a nevykoupí tak strašnou věc, jako je surová a zištná vražda na člověku, než smrt; takový vrah se provinil na celém člověčenstvu. Ale i to platí jen pro dnešní stav kulturní - budoucí věky budou mít víc možností prevence, nápravy a převychování - i jasnější poznání kriminální odpovědnosti.

Dějiny jsou to, co se událo a co se stále znovu děje.

Dějiny Francie začínají vznikem francouzského jazyka.

Bez zeměpisného základu jako by lidé, tvůrci dějin, chodili ve vzduchu jako na oněch čínských obrázcích, kde chybí země.

Je to jeden z těch, kteří si kryjí záda pro historické knihy. Když nyní neuspějeme, budou moci říci: Já vám to říkal. (o Karlu Eikenberrym)

Pokud lze velikost krále měřit podle toho, do jaké míry odpovídají jeho vlastnosti potřebám národa v daném okamžiku historie pak byl Jiří VI. velkým králem - možná i hodně velkým králem. (z dopisu pro francouzského ministra zahraničí)

Židé ve svých bohatých dějinách hodně zkusili, ale žádné jejich utrpení nebylo tak hrozné, nesnesitelné a masové, jako je nyní. Naší generaci bylo dopřáno, aby se z hrozného osudu Židů poučila, kam vede antisemitismus … Je pravda, že se každý národ pozná podle toho, jak se chová k Židům, a my jsme se chovali slušně. … Antisemitismus je barbarství a ostuda, které zůstanou vyhrazeny Němcům jako znamení … Musíme si uvědomit, že pro nás…antisemitismus je prvním krokem k pangermanismu, který by nám při druhém kroku vrazil kudlu do zad … Židé na tom dnes jsou nejhůře. V polských ghettech je to ještě horší než v Dachau a Oranienburgu. Proto vás prosím, pomáhejte jim, jak můžete. (Londýn, 29. září 1943 na Roš ha-šana)

Židovská otázka představuje osu, kolem níž se otáčí historie celého světa.

Evoluce života a evoluční biologie jsou v podobném vztahu jako historie a historiografie.

Nejdůležitější pro historii není, co se stalo, ale co o tom lidé soudí nebo říkají.

Můj názor je takový, že se mu jeho majetek stal osudným. Poté, co se příslušníci StB zmocnili auta, udělali u něj domovní prohlídku a zjistili, co tam všechno má. Pak se z toho stala soukromá záležitost několika lidí, kteří si to začali rozdělovat mezi sebe a potřebovali, aby se nevrátil. Takže zbitý a těžce zraněný byl přemisťován z cely na celu, dokud neumřel… (historik Eduard Stehlík)

Všechno má své dějiny - bez omezení. Dokonce i to, co vůbec není.

Kulturní marxismus politické korektnosti, stejně jako ekonomický marximus, zjednodušuje celý historický vývoj jen na jedno hledisko. Ekonomický marximus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli politická korektnost tvrdí, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné.

Dějiny Francie vrcholí v heroismu.

Když se budou psát dějiny této války, nejslavnější kapitola těch dějin bude mít nápis: SRBSKO. Srbská armáda vykonala divy udatenství a srbský národ vytrpěl neuvěřitelná strádání. A tato obětavost a vytrvalost nemohou zůstat nepovšimnuty - je nutné je odměnit… (1918)

Nejcennějším vkladem, který do integrující se Evropy můžeme právě my přinést, je naše draze zaplacená historická zkušenost. (projev 28.10.2007)

Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.

My vidíme ve státě instituci, která byla v historii lidských společností proto zřízena, aby zabraňovala přímému mezi lidmi, aby překážela rozvoji místní a individuelní iniciativy, aby rozbíjela stávající svobody, aby bránila novému jejich rozkvětu - a to vše proto, aby podřídila masy menšinám.......... Ano, smrt - nebo jaro! Buď stále stát, ničící individuelní a místní život, zmocňující se veškerých oborů lidské činnosti, vyvolávající války a vnitřní boje o držení moci, povrchní revoluce, které pouze zaměňují tyrany a na konec této evoluce nevyhnutelně - smrt! Nebo na kusy rozbité státy a nový život znovu počínající v tisících a tisících středisek na zásadě vytrvalé iniciativy jedince a skupin, na zásadě volné dohody.