Citáty o historii - 10. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Hloupost poroučející a vládnoucí, hloupost sloužící a provádějící - i to jsou dějiny.
Dějiny nejsou jen dějinami pokroku, velkých činů a velkých lidí, ale i lidské hlouposti.
Neodpovědnost a brutalita vybavená mocí, také to jsou dějiny.
Historie je série depresivních opakování.
Největší revoluce dějin vypukne v den, kdy všichni lidé začnou žít podle Ježíšova horského kázání.
Historie je svědectvím času, světlo pravdy, život paměti, učitelka života, zvěstovatelka dávných dob.
Historie je učitelkou života.
Bůh nemůže změnit minulost. Historici mohou.
Smažme husitskou válku z naší historie, i zhasne sláva českého národa. Ta jediná doba váží více než ostatní naše dějství, ba více, než celé věky čínské říše.
V celé dosavadní historii byli vynikajícími lídry obyčejní lidé s neobyčejnou vizí - a s dovedností tuto vizi komunikovat.
Dějiny nás učí ctnosti, příroda nás ustavičně nabádá k hříchu.
Dějiny jsou jen báje, s nimiž se lidstvo shodlo.
Historie není nic jiného než fabule, na které se shodla většina lidí.
Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny.
S dětmi, s nimiž si rodiče nedělají starosti, často mívají starosti dějiny.
Když dojde ke srážce dvou kultur, názory poraženého jsou potlačeny a vítěz pak sepíše historické knihy - knihy ve kterých opěvuje vlastní pravdu a pomlouvá poraženého nepřítele.
Historie Midjánských je temná a neznámá, a přesto ji vědci dělí na tři období: první, o kterém se neví nic, druhé, o kterém se toho ví stejně a třetí, jež následovalo po prvních dvou.
Žádné univerzální dějiny nevedou od divočiny k humanitě, ale jen od praku s kamenem k megabombě.
Jicchak Šamir byl nedůvěřivý muž, který věřil jen málokomu, a ze všeho nejméně Arabům. Jednou poznamenal: ‚Arabové jsou ti samí Arabové a moře je to samé moře,‘ čímž měl na myslí, že konečným cílem Arabů bylo nahnat Židy do moře. [Ahron Bregman. A History of Israel, s. 206]
Stát dnes známý jako Jordánské království je nedílnou součástí toho, co bylo kdysi známé pod názvem Palestina (77 % původního území); jeho obyvatelé jsou proto Palestinci - nelišící se svým jazykem, kulturou nebo náboženstvím a demografickou strukturou od jiných Palestinců. Je tedy jen dějinnou náhodou, že se tento stát jmenuje Jordánské království a nikoliv Palestinské království. [v 70. letech vyjádřil svůj postoj k Jordánsku]