Citáty o člověku (lidech)

S nehezkými ženami se člověk cítí nejlíp.

Nešťastný muž, který nemůže snést svou ženu, kterou si zvolil ze všech žen na světě, nedodá si odvahy, aby se k ní vrátil a hleděl ji snést, ale dodá si odvahy a zvolí si ženu jinou, kterou možná, až přijde čas, zase odmítne jako nesnesitelnou. A ve všech těchto případech je důvod stejný - že je člověk nešťastný. Patrně je nešťastný, protože je abnormální, hlavní však je, že mu je dovoleno uvolnit všeobecné pouto, jež poutalo milióny jiných, normálních. Protože sám uvázl v doupěti, smí v něm hrabat jako králík a odkopávat celé okolí.

Každý je svým vlastním předkem a svým vlastním osudem. Člověk si tvoří vlastní budoucnost a dědí vlastní minulost.

Myšlenková neschopnost odsuzuje některé lidi k tomu, že nenávidí bez jakékoliv přesnosti.

Nevím už, který moudrý člověk byl toho mínění, že na světě je pouze jedna dobrá žena. A radil, aby si každý ženatý muž myslil, že je to ta jeho.

Životní rozčarování vychází obvykle z nedostatku inteligence. Člověk se skutečně bystrým rozumem včas postřehne, co může očekávat od lidského světa i od sebe.

Bojte se člověka, který přečetl jen jednu knihu.

Ideální muž je člověk, kterého jsem nikdy nepoznala.

S nepříjemnými lidmi je snadné vyběhnout. Umění je s nimi vyjít.

Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.

Láska zaslepuje, ne vůči tomu, koho máme rádi, ale vůči sobě samému. Když se člověk zamiluje, přestane se vidět, ztratí o sobě pojem, zapomene se. Neví, je-li hezký nebo ošklivý, odporný nebo půvabný. Je pře-svědčen, že je tím nejhorším vyděděncem na celém světě. Nevěří, že má na cokoli právo; čeká jen na almužnu.

Člověk rozprostře svou duši jako pěkný ubrus na jídelním stole, zbývá jen, aby osud začal tabuli plnit vínem a pokrmy. Člověk je připraven pochutnat si co nejlépe.

Člověk, který klopí oči, není upřímný.

Chytrák, mazaný člověk, ten se šetří; ne-využívá všech svých sil, aby mohl otočit, popřít sám sebe. Upřímný člověk jde až k nejzazším mezím svých sil, a někdy i za ně, i s rizikem, že se dostane do nepříjemností nebo že se zesměšní; je to člověk, který se do hloubi angažuje v tom, co říká nebo dělá, a důvěřuje svému srdci natolik, že za sebou pálí mosty. Když se dostane k vytčenému cíli, je bez dechu jako maratónský válečník na konci svého běhu.

Láska není válka. V lásce může duše bez rizika následovat zmatek těla. Je to dočasné a bez následků. Odporovat strachu a odporovat milostnému vzrušení jsou dva analogické pochody, ale pokud jde o výsledek nesouměřitelné. Vojákovi, který podlehne strachu, hrozí zneuctění a někdy i smrt. Člověk, který se dá příjemně zmást bušením srdce, neriskuje nic.

Příjemný člověk je ten, kdo s úsměvem naslouchá tomu, co zná, od toho, kdo to nezná.

Země je moje vlast a lidstvo je moje rodina.

Všichni lidé se se zápalem snaží zlepšit společnost, ale ani jeden z nich se nezlepší sám.

Člověk pozná jen maličký kousek jsoucna, ale každý věří, že objevil všechno.

Holohlavý, který se musí denně holit, se pokládá za zajímavější typ lidství než ženy s krásnou kadeří.