Citáty o člověku (lidech) - 226. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Politikové jsou jediní lidé na světě, kteří toho tolik namluví a při tom tolik zamlčí.
Člověk, který nechal propást život, je nula. Takový člověk prochází životem bez užitku a když umře, ani pes po něm neštěkne!
Vzdělaný člověk má vždy v sobě bohatství.
Chudoba je pro člověka bezpečná, velkému bohatství hrozí více nebezpečí.
Učený člověk má své bohatství vždy v sobě.
Není to nijak zábavné, ale pro zábavu přece člověk do továrny nechodí.
Dějiny v tom smyslu, jak o nich většina lidí mluví, prostě neexistují, a to je přinejmenším jeden důvod, proč říkám, že nemají smysl.
Generál se může dostat do situace, kdy musí nařídit, aby se most vyhodil do povětří, i když ví, že část jeho vlastních lidí je ještě na druhé straně.
Člověk, kterému máme vyplácet rentu, bude žít věčně.
Každá instituce, která zaměstnává více než sto lidí, je soběstačná; může fungovat sama pro sebe a nepotřebuje styk s veřejností.
Manželství z lásky je svazek dvou lidí, kteří si byli souzeni od počátku světa. Všechny překážky hravě odstranili, neboť jsou to lidé, kteří se k sobě ideálně hodí a žádný z nich by nemohl žít ve šťastném manželství s někým jiným.
Reakce neschopného člověka je vždycky stejná a jeho odpověď neměnná: Já za to nemůžu.
Charakter člověka je v mnohých povoláních formován jeho prací.
Stejně jako neodpustí člověku, kterému ublížili, stejně tak lidé neodpustí ani tomu, na jehož dobrou radu nedali.
Představme si množství lidí v řetězech a všechny odsouzené k smrti; každého dne jsou někteří vražděni před očima ostatních; ti, kteří zůstávají naživu, vidí v osudu svých druhů svůj vlastní osud, s bolestí a bez naděje pohlížejí jeden na druhého a čekají, až i na ně dojde. Toto je obraz lidského údělu.
Rozdíl mezi klidem a jistotou mysli - jistotu poskytuje jen pravda, klid skýtá upřímné hledání pravdy.
Popírat, věřit a pochybovat znamená pro člověka to, co pro koně běh.
Lidé vyhledávají radovánky, zmítajíce se sem a tam jen proto, že cítí prázdnotu svého života, ale necítí prázdnotu té nové zábavy, která je vábí.
Člověk je tedy jen přetvářka, lež a licoměrnost, o sobě i vůči ostatním. Nechce, aby mu drzí říkali pravdu; dává si pozor, aby ji druhým neříkal sám; a všechny tyto sklony, tak nesmiřitelné se spravedlností a rozumem, mají svůj přirozený kořen v jeho srdci.
Člověk chce být velký, a vidí, že je malý; chce být šťastný a vidí, že je žalostný; chtěl by být dokonalý, a vidí, že má plno nedostatků; chtěl by aby ho lidé milovali a ctili, a vidí, že jeho vady si nezaslouží nic jiného, než aby si ho ošklivili a pohrdali jím.