Citáty o člověku (lidech)

Najímáme chytré lidi, aby nám říkali, co máme dělat.

Kdybychom nenajímali skvělé lidi a nepostupovali plnou parou vpřed, snadno bychom ztráceli své pozice a stali bychom se průměrnou společností.

Člověk není nikdy žárlivější, než když sám začíná v lásce ochabovat. Pak už nevěří tomu druhému, protože cítí, jak málo se dá věřit jemu samému.

Dřina dodává hrdosti tomu, kdo ji vykonává. Dáš-li tuhle hrdost jen v nejmenším najevo, jsi vyřízený. Svět miluje a oslavuje jen lenochy, které čas od času napadne něco hezkého, co hned za tepla naservírují. Proč? Protože pohled na lenocha uklidňuje, protože jeho ochablost a malátnost vyvolává v tom, kdo se na něj dívá, příjemný pocit nadřazenosti, a konečně, protože lenoch dotvrzuje stupidní tradici, klišé bezstarostnosti a bohémského génia, který kašle na své nadání, mrhá jím a je tak zamotaný do svých nectností, že nemá nakonec vůbec žádnou hrdost. Nemluvě o tom, že dobrým nápadům lenochovým porozumějí lidé daleko snáz než velkému, důkladnému dílu svědomitého pracovníka.

Nenávidím nikoli člověka, ale jeho chyby.

Život jakéhokoliv jediného člověka na světě je cennější než všechen majetek nejbohatšího muže planety.

Často nemá člověk většího nepřítele než sebe samého.

Loajalita ve vztahu mezi dvěma lidmi se zakládá na důvěře a úctě. Lze ji pouze nabídnout, nikdy vymáhat. Jejím základem je dobrovolná, oddaná, nesobecká láska.

Jsou zloději, které zákon netrestá, třebaže kradou člověku to nejcennější: čas.

Velká, opravdová láska ukáže svou plnou sílu jen tehdy, podaří-li se jí z dvou milenců, slabých lidí, udělat tvory nebojící se ani změn, ani neštěstí, ani rozloučení, ani nemoci, ani života a smrti.

Není možné, aby člověk žil slastně, nežije-li rozumně, krásně, spravedlivě, a není možné, aby žil rozumně, krásně a spravedlivě, a nežil přitom šťastně.

Jen kdyby lidi nedělali pořád stejné a staré chyby, a zvykli si, že jeden druhého vždy šidí, bylo by na světě o tolik míň hádání, jenže ti lidi by nebyli lidi, kdyby neměli chyby, a ti, kteří by tu bez chyby zbyli, na co by tu vlastně byli a k čemu by tu vlastně žili bez chybování?

Opravdová láska k národu je věc velmi krásná; u slušného a čestného člověka se rozumí sama sebou; proto se o ní mnoho nemluví, tak jako slušný muž nevytrubuje do světa svou lásku k ženě a rodině.

Pokud si má poezie klade za cíl něčeho dosáhnout, pak oprostit lidi od omezených zvyků, jak vidí a cítí.

S vírou je to jako s ledovou krou v oceáně. Ta víra je stejně jako kra schována pod hladinou a mým úkolem je někdy tu víru dostat nad hladinu. Někdy z té kry kouká jen maličká špička a to podstatné se skrývá v hloubce. A ta špička je to, co my jako věřící dokážeme definovat a pojmenovat, co cítíme, co prožíváme. Takže víra mezi lidmi je, někdy je na povrchu, někdy je skrytá.

Obyčejný člověk se příliš zabývá tím, že chce mít rád lidi, nebo že chce, aby lidé měli rádi jeho. Bojovník má prostě rád, tak to je. Má rád toho nebo to, co chce, ksakru. Don Juan Matus

Humor se nedá naučit. Vedle ducha a vtipu předpokládá především velkou dávku dobroty srdce, trpělivosti, ohleduplnosti a lásky k lidem. Proto je tak řídký.

Kdyby i člověk všeho se nasytil, lásky se nikdy nenasytí.

Člověk nemůže nikdy dělat víc, než je mu dovoleno člověčenstvím. Míň může dělat vždycky. A jak jste si všimli, to s úspěchem probíhá. Ale přemýšlet, a to dá práci, umí jen část lidstva. Ona část, ona tenoučká vrstva, která válčí s lidskou hloupostí.

Člověk musí mít něco, co by mohl zbožňovat, jinak je jeho život prázdný.