Citáty o bolesti - náhodné
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Dospělý si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: "Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry?" Místo toho se zeptají: "Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?" Teprve potom myslí, že ho znají.
Není smrtelníka, jehož by se nedotkla bolest a nemoc.
Přítel je ten, kdo se spoluraduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, ale pouze kvůli němu.
Jsou lidé, kteří sice milují své bližní, ale tak primitivním způsobem, že jim působí jen bolest.
Netrap druhé ničím, čím bys sám nechtěl trpět. Jestli by se ti nezamlouvalo být otrokem, postarej se, aby nikdo nebyl tvým otrokem. Máš-li otroky, ty sám jsi největším otrokem.
Žena jako větev se ti přizpůsobí, ohýbáš-li ji pozvolna. Avšak zlomíš jí srdce, ztratíš-li trpělivost.
Nikdy nebudu dbát, aby se Emil neporanil... Snášet bolest je první předmět, kterému se má učit a který bude potřebovat nejvíce.
Bolest z lásky je pro ženu největší rozkoší.
Malí trpí, když se mocní vadí.
Trpělivým čekáním se nikam nedostaneme; jen trpělivou prací.
Kdo pokládá svůj osud za těžký, ať se podívá na jiné, aby se naučil trpět.
"Není třeba víc malovat pokoje, muže, jak čtou, a ženy, jak pletou, - měli by to být živoucí lidé, dýchající, trpící a milující. - Chci namalovat řadu takových obrazů. Lidé musí před nimi pocítit jejich posvátnost a smeknout jako v kostele."
Piš jen knihy, které nemůžeš nenapsat, bez kterých bys trpěl. Knihy nezbytné.
Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.
Všichni bez ustání trpíme, včetně těch, kteří předstírají, že ne.
Vše na světě má své meze, i ta lidská dobrota, a bývají v žití dobrého okamžiky, kde se z nejtrpělivějšího osla divý lev stane.
Ubozí trpí, když jsou mocní v rozepři.
Zabili vášeň a rázem zabili všechno, radost i bolest, utrpení i rozkoš, dobro i zlo, krásu, všechno - zkrátka především ctnost. Jsou moudří a přece nestojí za nic, neboť člověk nabývá ceny jen úsilím.
Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.