Citáty o Bohu - 42. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Mlčení jsou nástrahy ďáblovy; čím více se mlčí, tím strašnější je démon; ale mčení je také společná dohoda mezi božstvem a jedincem. -str.76
Bůh požaduje absolutní lásku. -str.63
Komu Bůh požehnává, toho také jedním dechem proklíná. -str.56
Víra je paradox, který je v stavu udělat z vraždy svatý a bohulibý čin; je i tím paradoxem, který Abrahámovi Izáka vrací. Myšlenka se ho zmocnit nemůže, neboť víra začíná právě tam, kde myšlenka končí. -str.46
Bůh je veliký a veliká je jeho moc, nekonečná jeho moudrost. Chvalte ho svou řečí, nebe i země, slunce, měsíci a hvězdy! Ať ho, pokud jen mohu, velebí i moje duše - jeho, Tvůrce a Pána! Jemu buď chvála a čest i sláva na věčné věky. Amen!
Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. Přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. - Jan 4, 21
"Tak zajisté slovo boží v Písmě na hromadách ležící jest v částečkách svých povážené jako materie, z ktere se něco vyváděti musí." -Zpráva a naučení o kazatelství - Suma kazatelského umění
Jen to chci nyní připomenouti: Nesmí se mluvit o pošetilosti, jestliže někdo důvěřuje v dobrou věc a spoléhaje na Boha chtěl by a měl by odvahu volati na celý svět a celé lidské pokolení, aby zmoudřelo.Jednoho jest potřebí
Bůh se nemstí, neboť pomsta znamená oplácet zlo zlem a on trestá jen s dobrým cílem.
To víte, rozhořčeně jsem protestovala, byla jsem přece dívka z dobré rodiny, ale hrozně jsem se bála zrušení smlouvy. Machatý hrozil, že jestliže odmítnu, tak film zkrachuje a všechny ztráty si pak budou hojit na mně. A tak jsem se přece jenom nakonec uklidnila a jako vyplašená laň jsem proběhla těch tři sta metrů, jak mě pánbůh stvořil.
Společným úsilím naší planetu zachráníme nebo společným úsilím zahyneme v plamenech jejího ohně, ale zachránit jí můžeme a zachránit jí musíme. Tím si zasloužíme věčný dík lidstva a, jako nositelé pochodně míru, věčné požehnání Boha.
Nejsem ateista, ale nechce se mi věřit, že by Bůh zatratil člověka kvůli troše potěšení.
"Bodejť bych neměla /Josefa ráda/, když ho každý člověk pro jeho dobrotu a hodnost chválí. Však se za něj také každý den modlíme, aby mu dal pánbůh dlouhé panování a té jeho panímámě… císař pán je císař pán, a to je přec něco říci. Já slýchala, že když se člověk podívá císaři do očí, zima pochází a horko rozpaluje."
"To byl hodný pán, pánbůh mu dej věčnou slávu!"
"…jaká radost u toho vesnického lidu byla, když jim po té neděli /1.listopadu 1789/ žádný na robotu jeti a jíti neporoučel, nelze věřiti tomu, kdo jakživ roboty nezkusil. Mnozí na poděkování Pánu Bohu a za zdraví a šťastné panování monarchy našeho mše svaté dali sloužiti a jiné milosrdné skutky a almužny vykonávali."
"Toleranční patent na nás působí jako pohřební kázání. Žijeme ve smutné době; jestliže se Bůh nad námi nesmiluje, co z nás bude?"
"Nebude-li této metody přijato, nezachrání se tím víc duší, spíš se ztratí mnohem více užitečných a potřebných těl. Neshoduje se s mými zásadami konat věci jen napolo; je třeba buď plné svobody kultu, nebo musíte ze všech svých zemí vyhnat všecky, kdo nevěří totéž co Vy a k vzývání stejného boha nepřijímají stejné normy jako Vy".
"Bůh mne chraň před tím, myslet si, že je lhostejné, stanou-li se příslušníci státu protestanty, nebo zůstanou-li katolíky, a nadto lnou-li k bohoslužbám, které zdědili po otcích, nebo se jich aspoň účastní. Vše, co mám, dal bych za to, kdyby všichni protestanti států Vašich přistoupili ke katolictví. Slovo tolerance znamená mi jen tolik, že bych ve všech pouze pozemských věcech každému bez rozdílu náboženství svěřil úřad, dovolil mu, aby směl mít majetek, provozoval řemeslo a byl státním občanem, když by k tomu byl způsobilý a státu a jeho hospodářství užitečný."
"Zeměpanská moc obsahuje bez výjimky vše, co v církvi je ne z božského, nýbrž z lidského nálezku a ustanovení."
Neexistuje žádná lidská ohavnost a abnormalita, která by nebyla vložena do lůna milující matky. Jako Slunce září nad spravedlivými i nespravedlivými a jako těhotné a kojící matky pečují se stejnou láskou o dítka boží i o děti ďábla a nedbají o možné následky, tak jsme i my částmi této zvláštní přírody a stejně jako ona v sobě nosíme nedozírno.