Světlo ve fotografii, v černobílý fotografii, to je tak trochu, neříkám nevyzpytatelný, ale podivný kouzlo. Když jsem byl mladej, tak jsem byl mladej, tak jsem bez slunce nefotografoval. Myslel jsem si naivně, že to bez něj nejde. Samozřejmě že jsem později přišel na to, že to tak jednostranné bejt nemůže. Vono difúzní světlo vám navodí víc atmosféry, než to sluneční. Ve slunci to je efekt, který někdy může vyjít a jindy nemusí. Ale v difúzním světle se vám věci projeví asi tak, jako byste si na ně mohli máknout. Takže třeba takovej deštivej den, to je bašta! Dřív, když byl deštivej den, tak jsem od toho odešel. Řekl jsem si, že se to dělat nedá. Víte, světlo vás to naučí. Když to nebudete lámat přes koleno. Heleďte, slunce někdy tý fotografii prospívá. A někdy prospívá třeba déšť! Vona tam hraje velkou úlohu ta atmosféra toho světla.
Josef Sudek
» Josef Sudek - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: Fotografie magazín březen, 1996
V černobílé fotografii hraje světlo a stín. Jaké budou zákonitosti v té barevné, to já zatím nevím. A taky nevím, jestli se k tomu někdy dostanu. Ty zákony však budou jiný. Ale v černobílý fotografii, v té nuanci, která se odehrává mezi největším stínem a největším světlem, to může být i bez slunce. Hlavně, aby se tam, jak v tom světle, tak v tom stínu, něco odehrávalo! S tím musíte počítat. To je vlastně takové to kouzlo černobílé fotografie. Vona třeba zdánlivě efektní nebude, ale pořád vás k ní bude něco přitahovat!
Josef Sudek
Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!
Tomáš Baťa
Když jsem byl mladej, tak jsem byl blbej. Moc jsem si myslel. Naštěstí jsem to neříkal nahlas. Kdybych to vykřikoval, tak ozvěna by mě děsila dodnes.
Josef Sudek
Když já jsem tam přišel, tak už tam byl plakát, jak bude vypadat československé království. O Masarykovi ani slovo. A já když jsem to přečetl, tak jsem si řekl, že jako sokol do toho musím jít. [o svém vstupu do legií v rozhovoru pro Český rozhlas]
Alois Vocásek
Když jsem dokončil univerzitu, věděl jsem, že bych chtěl být spisovatelem. A když jsem pak - o tři a půl roku později - Paříž opouštěl, už jsem spisovatelem byl. Takže to byla doba, kdy se z ,možná‘ stalo ,ano‘.
Paul Auster
Jednou jsem jel plnit dost svatou povinnost - pomáhat nebožtíkům. Bylo to o šábesu, cestoval jsem vlakem a třídil si věci. Psal jsem si poznámky, stříhal texty k fotkám. Najednou přišel Američan - žid, šábesdekl na hlavě - a začal mě peskovat, že hřeším: cestuju, píšu, stříhám - samé zapovězené věci. Pak zmírnil a jako že mi poradí: víš, jak to děláme my, když si o šábesu třeba potřebujeme zapálit nebo dát panáka a nechceme přitom ortodoxní židy dráždit? Vezmeme si baseballovou čepičku a je to! To mě vytočilo, posadil jsem si ho k sobě a pustil se do něho - šábesdekl je od toho, že máme na sobě dlaň boží, tak nevím, nač bych si dával baseballovou čepičku! Když hřeším, tak hřeším s plným vědomím, že to třeba není až takový hřích ... A bylo.
Jaroslav Achab Haidler
Sudek, Josef
Suenens, Joseph-Leon Cardinal