"Tvrzení, že nás prý jezuité naučili česky, je taková nehoráznost, když vidím ty Koniáše, kteří házeli knihy do plamenů, a hodili by do plamenů pekelných i lidi, kteří s nimi nesouhlasí - já to nechci nijak připomínat, pane poslanče, ale aspoň byste býval měl chodit na hodiny dějepisu, nebo aspoň si přečíst třeba román Temno. Ten napsal Alois Jirásek, což nebyl zcela jistě nepochybně komunista, abych vás uklidnil, že byste snad z toho zrudnul." (Právo, 30. dubna 2008)
Jiří Paroubek
» Jiří Paroubek - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)
Jako prezident byste měl povzbuzovat členy sboru náčelníků štábů, aby mluvili otevřeně, aniž by se museli obávat nějakého trestu, pokud přijdou s nevítaným stanoviskem. Nechcete se přece ex post dovědět, že "Ano, pane" ve skutečnosti znamenalo "To jste se snad pomátl!". (rada budoucímu prezidentovi)
Madeleine Albrightová
"Mám jisté zkušenosti s láskou, nebo si to aspoň myslím, ačkoli moje největší lásky by se klidně daly popsat jako "obyčejná slušnost". Krátce nebo i hodně dlouho jsem s někým slušně zacházel a on na oplátku slušně zacházel se mnou. Láska s tím nemusela mít nic společného."
Kurt Vonnegut
Nedívejte se - mohli byste vidět. Neposlouchejte - mohli byste slyšet. Nepřemýšlejte - mohli byste se něco naučit. Nerozhodujte se - mohli byste se rozhodnout špatně. Nechoďte - mohli byste upadnout. Neměňte se - mohli byste se změnit k lepšímu. Nežijte - mohli byste zemřít.
Neznámý autor
Horace Walpole kdysi napsal: "Svět je komedie pro ty, kteří myslí, a tragédie pro ty, kteří cítí." Ale skutečný svět je tragický pro ty, kteří myslí i cítí. Komický je jenom pro ty, kteří mají štěstí.
John Irving
"Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích." "Zkrátka," pravil Mustafa Mond, "požadujete právo být nešťastný." "Tak tedy ano," pravil divoch vzdorně, "požaduji právo být nešťastný."
Aldous Huxley
"Jsem vypravěč, nic víc nic méně. Ani filozof, ani sociolog. Já napořád ve svých posledních knihách mluvím k podobným postavám a postavičkám, jaké vystupují na Dobročinném večírku. A jak nim mluvím? Inu tak, že jim vypravuji příběhy, příběhy jejich, své vlastní, napolo smyšlené a napolo pravdivé. Já nemohu a nechci řešit problémy jako kněz, jako kritik, jako lékař. Nekáži, nepropaguji, nedávám recepty. Jen vypravuji. A není-li v něm vyprávění aspoň zárodek, aspoň náznak, aspoň světélko nových nadějí, jsem špatný vypravěč."
Egon Hostovský