Jan Werich (1905 – 1980)
Český divadelní a filmový herec, scénárista a dramatik, představitel meziválečné avantgardy.
Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích.
Kdo ví, je vyhnán z ráje blbosti.
Přirozeností člověka je hledání radosti.
Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk.
Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.
Ženy nemají smysl pro nesmysl.
Čest je pouhý nápis na náhrobku s erbem, a tím končí můj katechismus.
Celé tajomstvo a snáď jediný recept na šťastie je mať rád ľudí a milovať ich. Kto myslí len na seba, ochudobní iných o seba, ochudobní seba o iných, zakrpatie a zahynie. [Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí. Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne. (čes.)]
Člověk se nají, napije, pak se dívá na televizi, což je možná nebezpečné, vezme si pyžamo, usne a ráno se neprobudí.
Je zvláštní, že parodovat jest snazší, než stvořit parodované.
Neznat začátky her a domýšlet jejich konce zdá se mi větším dobrodružstvím, než třeba, že k cíli zbývá přesně tolik a tolik kilometrů.
Celej svět už ví to dnes, že řetěz mravy nenapraví.
Velká slova, patos, monumentalita maleb a pomníků se nenarodila v zeměpisné délce a šířce země, kterou Smetana nazval Má vlast. U nás velká slova vždycky budila zdravou nedůvěru.
Normální člověk musí mít důvod, směje se něčemu.
Jestliže neumíš naučíme, jestliže nemůžeš pomůžeme ti, jestliže nechceš nepotřebujeme tě.
Dobré divadlo začíná dobrým vrátným.
Televize není nepřítel, televize se dá vypnout.
Já, když mluvím německy, tak si nerozumím.
On autor byl vůl a překladatel není, rozumíte, proto to tak je.