René Descartes citáty

Četba dobrých knih je jako hovory s těmi nejpočestnějšími lidmi z minulého století.

Velké duše mají tak silné a mocné uvažování, že i když mají velké vášně, a dokonce často prudší, než u běžných lidí, jejich rozum zůstává stále pánem a působí, že jim i zármutky slouží a přispívají k dokonalé blaženosti jejich života.

Dal bych všechno, co vím, za polovinu toho, co neznám.

Žít a nefilosofovat je jako mít zavřené oči a nikdy se ani nepokusit je otevřít. [Cest proprement avoir les yeux fermés, sans tâcher jamais de les ouvrir, que de vivre sans philosopher. (Les Principes de la philosophie, předmluva)]

Poznání pravdy jest zdraví lidského ducha.

Šťastné manželství je přátelství mezi mužem a ženou, udržované smyslností a nenarušované žárlivostí.

Není nutné, aby se náš rozum nikdy nemýlil, stačí, dosvědčí-li nám svědomí, že nám nikdy nescházelo odhodlání a ctnost.

Velikost lásky je závislá na velikosti překážek, jež jí nezbývá než překonat.

Protože se rodíme jako děti a rozličně jsme soudili o smyslových věcech, dříve než jsme dosáhli plného užívání rozumu, jsme odváděni od poznání pravdy mnoha předsudky. Těchto předsudků se můžeme zbavit, jak se zdá, jen tak, že budeme jednou v životě pochybovat o všem, v čem nalezneme sebemenší podezření nejistoty.

Myslím, tedy jsem. [Je pense, donc je suis. (Discours de la méthode IV.)]

Ego cogito, ergo sum. (Principia philosophiae I. 7)

Zdravý rozum je patrně ta nejlépe rozdělená věc na světě, neboť každý si myslí, že jej má dost, a ani ti, kdo jsou v jiných věcech nejvíce nenasytní, vůbec netouží mít jej víc než mají. [Le bon sens est la chose du monde la mieux partagée : car chacun pense en ?tre si bien pourvu, que ceux m?me qui sont les plus difficiles ? contenter en toute autre chose, nont point coutume den désirer plus quils en ont. (Discours de la méthode (1637), první věta)]

Kdo přestal milovat ženu, tomu je láska k jedné ženě málo.

Když pečlivě zvažuji, nenajdu jediný společný rys, který jednoznačně odděluje život od snu. Jak si člověk může být jist, že celý jeho život není jen sen?

Pochybuji, tedy myslím; myslím, tedy jsem. [Puisque je doute, je pense; puisque je pense, j’existe. (Thomas, Éloge de Descartes (1765). Předmluva k Discours de la méthode)]

Myslím, tedy jsem.

Když někdo stráví přespříliš času cestováním, nakonec se stane cizincem ve vlastní zemi.

Poznávání pravdy je zdraví lidského ducha.

Mít dobrou mysl nestačí. Hlavní je používat ji.

Pochybování je počátek moudrosti.