Jean Dutourd citáty

Na komplexu méněcennosti je nejhorší, že jím netrpí ti kdož by měli.

Dřina dodává hrdosti tomu, kdo ji vykonává. Dáš-li tuhle hrdost jen v nejmenším najevo, jsi vyřízený. Svět miluje a oslavuje jen lenochy, které čas od času napadne něco hezkého, co hned za tepla naservírují. Proč? Protože pohled na lenocha uklidňuje, protože jeho ochablost a malátnost vyvolává v tom, kdo se na něj dívá, příjemný pocit nadřazenosti, a konečně, protože lenoch dotvrzuje stupidní tradici, klišé bezstarostnosti a bohémského génia, který kašle na své nadání, mrhá jím a je tak zamotaný do svých nectností, že nemá nakonec vůbec žádnou hrdost. Nemluvě o tom, že dobrým nápadům lenochovým porozumějí lidé daleko snáz než velkému, důkladnému dílu svědomitého pracovníka.

Žena opravdu někdy zvířecky trpí láskou, totiž snáší svoje neštěstí, jako zvíře snáší bolest, nesnaží se uzdravit, umí se jenom chvět a lízat si ránu.

Láska se většinou dostavuje nevčas; příliš pozdě, když už jsou životy hotové a nic se nedá změnit, aniž by z toho vznikla škoda.

Muži podřizují lásku svému životu, kdežto ženy podřizují život své lásce.

Touha vlastnit se u ženy projevuje žárlivostí. Žena, která nežárlí, je ženou, která svého muže nemiluje, nebo už nemiluje.

Člověk sám sebe nezná, dokud netrpěl.

Život člověka, který přeskočil osudný věk, se řítí děsivou rychlostí.

Člověk nesní o tom, že by chtěl mít vendómský sloup. Jde kolem něj, s obdivem k němu zdvihne hlavu a zase se vrací domů.

Muž je v lásce jako primitivní stroj. Zmáčkneš knoflík a prastarý mechanismus pracuje přesně tak, jako v první den stvoření.

Ušlechtilá duše bude ušlechtilá i v nejhorších nesnázích. Nízká duše nezapře svou nízkost, i když ji bude doprovázet na každém kroku úspěch.

Muž je vždycky zdrcený, když u ženy postřehne, že i ve chvílích, kdy je nepochybně uchvácena skutečným citem, neztrácí ani na vteřinu ze zřetele zítřek a pořád si nechává otevřená zadní dvířka.

Muž ve zbabělosti uvázne, až se v ní většinou nakonec docela utopí, protože u zbabě-lého muže je zbabělost prvek ústrojný, vrozený. U ženy je zbabělost skoro vždycky chvilková záležitost vyvolaná láskou; zmizí současně s ní, v téže minutě. Pak je žena zase tvrdá jako ze železa, nesmiřitelná, hrubá, neznající slitování, jako pravý malý Attila, jímž také všechny opravdu jsou.

Celý život je vlastně svazek spousty neslučitelných pravd.

Lidé dovedou odpouštět svým nepřátelům, ale přátelům neodpustí nic.

Láska, která dodělává a vleče se pořád dál, to je hrozné.

Věk okolo třicítky je pro muže kritický. Tehdy se dělají největší hlouposti, nebo spíš je to věk, kdy hlouposti, které provedeme, začínají být nenapravitelné.

Málokdy se najde padesátník, který by starostmi zkrásněl. Ve dvaapadesáti letech může většinou být svůdný jenom šťastný a dobře naložený muž. Sebemenší chmura mu vtiskne do tváře deset let navíc.

Originalita není člověku dána, je to výsledek trpělivé námahy, tápání a omylů.

Člověk si musí v lásce dělat vytrvale reklamu.