Jan Antonín Baťa (1898 – 1965)
Šéf koncernu Baťa po tragické smrti svého nevlastního bratra Tomáše Bati, národohospodář, zvažován jako kandidát na presidenta po abdikaci Edvarda Beneše.
Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády? Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolupracovníků… (J. A. Baťa ve svém dopise z Brazílie)
Po návratu z cest o Češích: Jsme vysoce nespolečenští, je nám nepříjemné, když máme mluvit s lidmi vybraně, vědět s kým mluvit, co jim říci, na co se zeptat. Neumíme jazyky. A neumíme se smát. Jsme tragičtí ve styku s lidmi. Naše sebevědomí je nedostatečné. Nejsme si jisti.Toužíme po izolaci, aby vše bylo malé, ale naše.
Nejsem fašista. Dovedu si představit risika s mezinárodním prosazováním takového cíle. Československo nemá možnosti jít cestami Itálie. (J. A. Baťa ve své knize v kapitole k fašistické Itálii )
Pravda vyjde na povrch jako olej na vodu... (J. A. Baťa na smrtelné posteli, 1965)
Věřte sobě a věřte práci. Jděte za prací bez ohledu.