Honoré de Balzac (1789 – 1850)
Francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu.
Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.
Je možné milovat a přitom nebýt šťastný. Je možné být šťasný a nemilovat. Ale milovat a být přitom šťastný, to by byl zázrak.
Láska má své iluze a každá iluze má svůj zítřek. Z toho důvodu se už tolik milenců rozešlo, ač věřili, že jsou spojeni navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti prošly touto dvojí zkouškou života, rozvinuly v ní své chyby a své pře.
Duše některých lidí je tak silná, že jsou schopni obětí, jejíchž odměnou je vědomí, že milované osobě zajistili štěstí.
Žena se zřídkakdy po druhé zamiluje do téhož muže.
Láska neodpouští buď nic anebo všechno.
Žena tak zamilovaná, že se stane naivní a dovolí číst ve svém srdci, je cosi neobyčejně vzácného a krásného!
Žena je nejdokonalejší ze všech stvoření. Je přechodem od člověka k andělu.
Láska se nikdy nechodí dívat do matriky. Nikdo nemiluje ženu proto, že je tak a tak stará, proto, že je krásná nebo ošklivá, hloupá nebo duchaplná. Miluje, protože miluje.
Co je první lásce nejpůvabnější? Skutečnost, že zřídkakdy končí svatbou.
Pohlédnou-li děti očima poprvé, usmívají se. Zmocní-li se dívky přirozený cit , usmívá se, jako se usmívala ve svém dětství. Je-li světlo první láskou života, zdali pak láska není světlo srdce?
Až se člověk doví, proč se zamiloval, přestává milovat.
Žena je nejdokonalejší ze všech stvoření. Žena je nejkrásnější drahokam, který vybrala příroda ze všech svých pokladů pro štěstí muži.
Je snadnější být milencem než manželem, protože je těžší být denně duchaplným, než pronést občas pěknou poznámku.
Láska je jediná vášeň neuznávající minulost ani budoucnost.
Kdo miluje, je vždy v právu.
V lásce se žena podobá hudebnímu nástroji, který prozrazuje tajemství svého libozvuku pouze dobrému hudebníkovi.
Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojení navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do skonání života, budou se držet za ruce.
Nenávist má lepší paměť než láska.
Genialita mužova je v tom, dovede-li obratně zachytit odstíny rozkoší lásky, rozvíjet je, dát jim nový sloh a vlastní výraz. Mezi dvěma lidmi, kteří se nemilují, znamená tato genialita nemravnost. Avšak laskání, jež vyvěrá z lásky, není nikdy nemravné.