Guy de Maupassant (1850 – 1893)
Francouzský spisovatel, dramatik a novinář.
Když milujeme, není nic lepšího než dávat, pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má. A cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.
Život by se naplnil krásnými příhodami, kdybychom se mohli spolehnout na naprostou mlčenlivost lidí.
Žena žije pocitem, že dostane-li se chvály jiné, je to na její újmu.
Ty oči mě zaplavovali zvláštním mocným zmatkem. Z těch neproniknutelných očí vycházelo nekonečné kouzlo, nyvé jako závan větříku, svůdné jako pohasínající obloha za šeříkových, růžových a modrých soumraků, trochu melancholické jako noc přicházejíc za nimi! Ty oči skrývají v sobě tajemství toho, co se zdá a neexistuje, co se může objevit v pohledu ženy a zapůsobit, že v nás vzklíčí láska.
Proč lhát, když stačí mluvit pravdu, aby ti stejně nikdo neuvěřil?
Láska není věčná. Lidé se sejdou, pak se rozejdou. Ale když to trvá dlouho... stane se to přítěží.
Láska je instinkt, manželství zákon.
Nacionalismus je také náboženství. Je to vejce, z něhož se líhnou války.
Když milujeme, není nic lepšího dávat než pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má. A cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.
Manželství je jako loterie. Nikdo nesmí počítat, že on to bude, kdo vyhraje.
Člověk má česat ovoce jen tak vysoko, kam dosáhne.
Historie je víc naplněná příklady o věrnosti psů, než o věrnosti přátel.
Silný člověk se vždy vyšvihne, ať už je to jakýmkoli způsobem.
Drby jsou útěchou žen, které už nikdo nemiluje a nikdo se jim nedvoří.
Bůh napraví mé chyby - od toho tu je.
Smyslné spojení je pouhá pečeť spojení srdcí.
Keď milujeme, nie je nič lepšie ako dávať, stále dávať: život, myšlienky, telo, všetko, čo človek má, a cítiť, že dávam, a všetko vsadiť na to, aby som mohol dávať čoraz viac.
Umelecké dielo je vynikajúce, len keď je zároveň symbolom a presným odrazom skutočnosti.
Dejiny sú naplnené príkladmi o vernosti psov viac ako o vernosti priateľov.
Nechápu, že některé ženy, které tak dobře znají neodolatelnou svůdnost ozdobných hedvábných punčoch, skvělé kouzlo barevných odstínů a čaromoc drahocenných krajek, schovaných v hlubinách intimní toalety, omamnou šťavnatost skrytého přepychu, rafinovaného spodního prádla, zkrátka všechny chytré jemnosti ženské elegance, nikdy nepochopí strašnou nechuť, jakou v nás vzbuzují nevhodná nebo hloupě něžná slova. Jsou chvíle, kdy se slova "miluji tě" tak nehodí, že se vůbec nesluší.