François de la Rochefoucauld (1613 – 1680)
Francouzský spisovatel, autor aforismů.
Je jistě víc lidí bez zištnosti než bez závisti.
Mlčení je nejjistější způsob hry, máme-li nejisté šance.
Proto tak málo žen zná přátelství, že se jim zdá suchopárné, když poznaly lásku.
Filozofie snadno triumfuje nad neštěstím minulým i budoucím; přítomné neštěstí však triumfuje nad filozofií.
Statečnost bývá někdy jediný způsob, jak se uživit.
Sebedůvěra je pramenem důvěry k ostatním.
Nepřístupnost žen je jen vytříbený doplněk jejich půvabu.
Přeháníme úspěch jedněch známých jen proto, abychom zlehčili úspěch druhých.
Jen málokdo by byl zahanben tím, že je milován, když už přestal milovat.
Bylo by užitečnější studovat více lidi než knihy.
Svou pravou lásku si člověk uvědomí nejlíp, když se vrací ze záletů.
Křehkost žen je přízdoba a líčidlo jejich krásy.
V žádném jiném citu se sobectví neprojevuje tak jako v lásce - člověk je vždy ochoten obětovat spíš klid milovaného než ztratit svůj vlastní.
Pochlebování je falešný peníz a za bernou minci platí jen pro naši marnivost.
Někteří lidé by se nikdy nezamilovali, kdyby jakživo neslyšeli o lásce.
Jsou znamenití lidé, kteří působí odpudivě, a jiní, kteří se líbí se svými chybami.
Protože člověk nemá na vůli, jak dlouho bude mít rád a kdy přestane, nejsou milenci v právu, vyčítají-li si nestálost a přelétavost.
Pouze ten, kdo se vyhýbá tomu, pohlédnout skutečnosti do očí, nechce vzít na vědomí, že smrt je největší zlo života.
Ani kousek pravdy nemá člověk teprve tehdy, když už v ni nevěří u nikoho druhého.
Co s ženou, když je mladá, ale není hezká, nebo když je hezká, ale už není mladá?