Citáty o víře

Prvních šest měsíců války jim můžeme ošklivě zatápět. Můžeme dosáhnout nepřerušené šňůry vítězství. Pokud se ale válka protáhne na dva či tři roky, pak v naše konečné vítězství nevěřím. (o válce proti USA)

Není možné důvěřovat národu, který má tak špatnou kuchyni. (o Britech)

Nikdo není odsouzen k tomu, aby byl navěky snoubencem pochyb a podezření. Vskutku je to věc osobní volby: pochybnost nebo víra.

Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli.

V bádání o dějinách jde omyl ruku v ruce s lehkomyslností. Slepá víra v tradici je vrozená.

Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a hotový bakalář svatého bohosloví na vysokém učení pražské univerzity, kněz a kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémské, svěřuji toto své odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, který spolehlivě zná, obhajuje a soudí, činí zřejmou a odměňuje spravedlivou při každého člověka. (Husovo odvolání: přibil jej na vrata Mostecké brány 18.10.1412, když vyhlásila kurie nad Husem ztíženou klatbu).

Ó nejsladší Kriste, táhni nás slabé za sebou, poněvadž když ty nás nepotáhneš, nemůžeme tě následovat. Dej statečného ducha, aby byl pohotový, a je-li tělo mdlé, ať předchází, prostředkuje i následuje tvá milost, protože bez tebe nemůžeme nic činit, a dokonce ne pro tebe jít na ukrutnou smrt. Dej ducha odhodlaného, srdce nebojácné, víru pravou, naději pevnou a lásku dokonalou, abychom ze tebe nasadili nejtrpělivěji a s radostí svůj život.

Užívej dne, zítřku věř co nejméně.

Ivan Hlinka na OH v Naganu 1998 o penaltovém rozstřelu s Kanadou: Měli jsme jen trochu problém s tím, že jestli Jarda Jágr pojede pátej nebo pojede pátej Vláďa Růžička, ale nakonec převážil takový řekl bych respekt, protože když Vláďa Růžička řek, že chce ject pátej, tak Džegr řek, že pojede čtvrtej. Jinak trochu překvapenej, když jsme ho demokraticky zvolili, byl Patýs, že na to pude, protože už v tom závěru nehrál, ale věřil jsem, že technikou něco dá.

Dcera, to je něco jako druhá žena. Moje žena už zná všechny moje myšlenky, všechno, co říkám, ví, v co věřím, co umím i co neumím a co umět nikdy nebudu. A já zase vím všechno o své ženě - dopodrobna. Ale je tady najednou někdo, koho neznáte a kdo nezná vás, někdo, kdo vás má rád v nevinnosti své, a kdo je pro vás oba cizí. Kdosi nesmírně půvabný, kdo vám patří a přitom nepatří…

Neztrácejte víru v lidstvo. Pomyslete na stamiliony lidí, kteří vám nikdy neprovedli žádný hanebný kousek.

"Chci jen říci pouze určitá fakta o svých českých literárních láskách. K nim patří především Julius Zeyer, a věřte tomu nebo ne, zejména Jan Maria Plojhar pro hrdinův vztah k domovině. A pak záležitost dvou literárních kmotrů z Vodňan, které asi miloval, ale kterým se nemohl přece obdivovat. A nakonec ty stálé úniky z domova do ciziny, jeho přátelství s dánským klasikem J. P. Jacobsenem (poznali se v Itálii), jeho dopisy, neznámé v Čechách, ale už brzy publikované v Itálii, o italské krajině a národu. Ze současníků to nebyl Olbracht. Daleko víc Jan Weiss. Myslím, že jsme se navzájem ovlivňovali. Stylisticky a metafyzicky Jan Čep a z jiných klasiků úplně zapomenutý (v mé době) Josef Uher."

Je rolí vůdce, aby předložil konkrétní cíl. Pokud cíl bude správný, věřím, že mne lidé budou podporovat.

Víra má přesahovat rozum, nikoli ho nahrazovat.

Fanatik je člověk, který věří všemu, co říká.

Vždycky jsem pevně věřil, že jestliže Stát Izrael chce žít jako jedinečná etická společnost, musí založit svou existenci na pevných základech. Tyto základy spatřuji v bohatém židovském dědictví, které nás zachovalo po generace. V hodnotách, které podmiňují naši sionistickou současnost. V silné bezpečnosti a ekonomice, které nám umožňují odolat útokům agresorů. Základem izraelského státu je však především morální síla, která tvoří základ individuální a obecné spravedlnosti. [životní krédo zveřejněné v knize Living History: A Memoir]

Jsme národ, jeden národ. Všude jsme měli upřímnou snahu začlenit se do národních komunit, které nás obklopovaly, a udržet si pouze víru otců. To nám však není dovoleno. Marně usilujeme úspěchy v umění a vědě dosáhnout větší slávu pro naše vlasti a přispět k jejich bohatství účastí na obchodu. Je námi opovrhováno jako nějakými vetřelci. Kdyby nás jen nechali na pokoji... nezdá se mi však, že to mají v úmyslu. ... Svět potřebuje židovský stát, a proto vznikne. [Der Judenstaat (Židovský stát) - 1896]

Jsem vyznavačem životního kréda, ač kréda nemám rád, že když něco velmi chcete a jdete za tím, ale ne přes mrtvoly, tak to přijde, pokud to přijít má. Musíte věřit v sebe, pracovat na tom a jít tomu naproti. Talent a romantická povaha určitě nestačí.

Jsem ateista, ale nechlubím se tím, a mám za to, jak doufám, spolu se všemi tzv. laiky, že kdo věří v křesťanského Boha je nepochybně nositelem dobrých hodnot také pro toho, kdo není křesťanem nebo katolíkem.

Historie srovnatelná s židovskou činí lidi podezřívavými a nedůvěřivými a to je zničující, protože něco podobného v nás přetrvává už 60 let.