Citáty o umění

Umění je fikce, která nám umožňuje rozpoznat pravdu. Přinejmenším tu pravdu, jež je nám předkládána k chápání.

Tajemství umění spočívá v tom, že nehledáme, nýbrž nacházíme.

Největší umělecké zážitky jsem pocítil tehdy, když jsem si náhle uvědomil tu nádheru soch, které vytvořili anonymní afričtí umělci. Tato díla svou religiózní, vášnivě rigorózní logikou jsou nejsilnější a nejkrásnější, co lidská vynalézavost vytvořila.

Fotografování koláče může být umění. (Irving Penn při otevírání svého nového studia v roce 1953)

Anonym je drama. Jeho hlavním tématem je vztah umění a politiky, fakt, že pero může být i mocnější než meč.

Qualis artifex pereo! - Jaký umělec ve mně hyne!

Věda, umění a filozofie jsou ve mně nyní tak srostlé, že jednou rozhodně porodím kentaura.

"Rád bych lidem, kteří se už mnoho let buď smějí, nebo potřásají hlavou, když vidí naše obrazy, udělil menší lekci. Nechápou, že v těch impresích může být i troška rozumu - že podle okamžitého dojmu prostor může být červený nebo modrý. Od dětských let jsou zvyklý na to, že listí a tráva jsou zelené a barva pleti růžová. Nejsou schopni pochopit, že naše snažení je myšleno vážně - považují je za humbuk, nedbalost, nebo duševní poruchu, ta se jim zdá nejpravděpodobnější. Nemohou pochopit, že umělci to s těmi obrazy myslí vážně, že vznikly v trýzni a za probdělých nocí, že stály krev a nervy."

Moje hudba musí být uměleckým přetvořením lidské řeči v jejích nejjemnějších odstínech.

Smrt je vznosnou inspirací umělce.

Stejně jako Japonci, byli Keltové rychlí v uměleckých náznacích; vyhýbali se samozřejmostem; polovina říkala věci, které jim byli nejdražší. [Like the Japanese, the Celt were always quick to take an artistic hint; they avoid the obvious the commonplace; the half said thing to them is dearest. (srovnání haiku s irskou poezií)]

Jednou z nejúžasnějších věcí na matematice je, že lidé, kteří se jí věnují, se málokdy zajímají o její praktické využití, protože matematika samotná je skutečně nádherný umělecký obor. Jsou to struktury a modely, a to máme rádi, a na tom ujíždíme. A proto píšeme články, když objevíme nové uspořádání forem. Pak někdo jiný musí přijít na to, jestli to k něčemu je. A třeba na to přijde až za sto let, a nikomu to nevadí.

Generál může být ve formě, i když není v uniformě, a s obsahem v umění je to stejné.

Všechny ty postavy, stvořené jeho velkým uměním, mají v sobě něco z nezničitelnosti národa. Z jeho chytrého rozumu. Z jeho nedůvěry k proklamacím, jalovému gestu, předstírání a polopravdě. Z jeho poctivosti, humoru a dobroty. (o Rudolfu Deylovi mladším)

Dům se musí líbit všem. Narozdíl od uměleckého díla, které se nemusí líbit nikomu. (říjen 1910)

"Tak zajisté slovo boží v Písmě na hromadách ležící jest v částečkách svých povážené jako materie, z ktere se něco vyváděti musí." -Zpráva a naučení o kazatelství - Suma kazatelského umění

"Z jednotlivých zážitků vyroste čas od času souhrnný symbol, mající stejný smysl jako všeplatný životní zákon. Velký básník Walt Whitman usměrňoval o ovlivňoval moje pojetí života; za mého pobytu v Drážďanech, v temných dobách bídy a hladu, byla Stébla trávy mou útěchou a povzbuzením, a jsou jimi dodnes. Pro estetiky snad tento básník nic neznamená. Je cítit půdou a prosycen životem. Je svobodný, svobodný! A je posvěcen tím, co je v umění nejvyšší. Miluje a dává, aniž by za to cokoli chtěl."

"Každý můj obraz vychází z prožitku přírody. Platí pro mě Dürerova věta: ‚Všechno umění vychází z přírody, kdo je umí od přírody oddělit, je umělec.‘ Příroda je pro mě vše viditelné a pociťovatelné. Hora stejně jako buňky, z nichž se skládá, ale také všechno stvořené lidmi, například stroje."

"Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka."

Každý si přeje být bohatý a obdivovaný, chce jíst, co hrdlo ráčí, a přitom zůstat štíhlý jako proutek, chce být vyrovnaný, chytrý a sexy. Touží po tom, aby mu koncertní sály ležely u nohou, aby ho děti žádaly o autogramy a aby o něm noviny psaly jako o fenomenálním umělci. Ale pokud toho nedosáhne, spokojí se s tím, že je milován. (v odpovědi na otázku "Myslíte si, že to, co si každý člověk v hloubi duše ze všeho nejvíc přeje, je být milován?")