Citáty o míru

V projevu na Bar-Ilanově univerzita (15.6.2009): [Naší vizí je vidět dva státy bok po boku, každý se svou vlajkou a hymnou. Nechceme Kasámy na Petach Tikva nebo Grad na Tel Aviv. Chceme mír. Musíme zajistit, že Palestinci nebudou moci vytvořit armádu. Nelze čekat, že budeme souhlasit s Palestinským státem bez toho, že bychom obdrželi záruky, že bude demilitarizovaný. Žádáme mezinárodní společenství, aby závazek, že území Palestinského státu bude demilitarizované, dalo najevo efektivními kroky - ne jako těmi v Gaze. Pokud dostaneme tyto záruky, akceptujeme v rámci skutečné mírové dohody demilitarizovaný Palestinský stát vedle židovského státu.]

po Mnichovském masakru, 1972 [Stát Izrael existuje proto, aby bránil Židy. Aby bránil Židy před nepřítelem, a aby jim poskytl jediné útočiště na světě, kde by mohli žít v míru a pokoji. Vždycky, když Izrael bojoval, snažil se udělat čáru za minulostí. Nesnížil se na úroveň svých nepřátel. Snažil se být zdrženlivý i při obraně vlastních dětí. Snažil se je zachránit a přitom si zachovat čisté ruce; zachránit je a přitom dodržovat všechna pravidla slušného chování. Bez zbytečných krutostí. Aniž by riskoval život třeba jen jediného náhodného chodce. Izrael je jedinou zemí, která nemá trest smrti dokonce ani pro teroristy, špiony a sabotéry.]

Vzpomíná na setkání s jordánským králem Abdalláhem před hlasováním Valného shromáždění OSN o rozdělení Palestiny, 1947 [Souhlasil, že se se mnou setká - jako s šéfem politického odboru Židovské agentury - v domě na Naharajimu, kde měla Palestinská energetická společnost vodní elektrárnu. Přijela jsem do Naharajimu s jedním z našich arabských expertů - Elijahuem Sassonem. Vypili jsme obvyklé ceremoniální šálky kávy a pak jsme začali hovořit. Abdulláh byl malý, velmi vyrovnaný muž s velkým šarmem. Velmi brzy ujasnil jádro problému. Nepřipojí se k žádnému arabskému útoku proti nám. Vždycky zůstane naším přítelem, řekl, a jako my si přál mír víc než cokoli jiného. Koneckonců, máme společného nepřítele, jeruzalémského muftího Hádždže Amína al-Husajního. A nejen to, navíc navrhl, abychom se setkali znovu po hlasování Spojených národů.]

Mír tomu, kdo poslouchá. (závěr ultimáta pro Vídeň)

Dokud nestrhneme zdi mezi náboženstvími, mír na zemi nezavládne.

On byl barokní člověk, světa znalý, nosil krásné obleky a boty na míru. Mluvil několika jazyky a hodně četl. Vzpomínám si na jednu příhodu z roku 1968. Měl tehdy hodně práce a nemohl se zúčastnit setkání skupiny Bilderberg, však víte, důležitých a vlivných lidí. A tak tam místo sebe poslal mě, obyčejného novináře z Financial Times. To něco vypovídá o jeho velkorysosti. Pro mě to byla osobnost století. (o Brunovi Kreiskym)

Udělení mu Nobelovy ceny míru by bylo správným krokem a pomohlo by rozšířit mezi budoucí generace myšlenky, hodnoty a způsob života, které se vytvářely tvrdou prací nejlepších lidí lidstva a u kterých nyní riskujeme, že je ztratíme. - Světlana Gannuškinová

Společným úsilím naší planetu zachráníme nebo společným úsilím zahyneme v plamenech jejího ohně, ale zachránit jí můžeme a zachránit jí musíme. Tím si zasloužíme věčný dík lidstva a, jako nositelé pochodně míru, věčné požehnání Boha.

Měl jsem příležitost zasvětit velkou část svého života vědě. Avšak má účast v aktivitách mimo vědu mne v průběhu let naučila, že život existuje i mimo laboratoř. Pochopil jsem, že pokud usilujeme o vytvoření lepšího světa, musíme se řídit univerzálními lidskými hodnotami, které zdůrazňují spřízněnost lidské rasy - posvátnost lidského života a svobodu, mír mezi národy, poctivost a pravdivost, pokud jde o práva ostatních a lásku ke svým bližním.

Kdyby byly oceňovány skutky a ne iluze, Nobelovou cenu míru by od roku 1945 každoročně získaly ozbrojené síly USA.

Nobelovou cenu míru loni mohl klidně získat skautský oddíl světlušek Horní Počernice. Pro nešíření jaderných zbraní totiž udělal neméně než Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její šéf ElBaradei. Ti totiž neudělali vůbec nic.

Je totiž nezbytné, má-li vůbec nastat mír s bližním, aby byl napřed uzavřen mír člověka s Bohem a mír člověka se sebou samým.

Ať král nebo poddaný, ten je nejšťastnější, kdo našel mír ve svém domově.

Bůh chce, abychom uzavřeli mír, protože nás zbavuje všech prostředků k vedení války. (k Třicetileté válce)

Udělení mu Nobelovy ceny míru by bylo správným krokem a pomohlo by rozšířit mezi budoucí generace myšlenky, hodnoty a způsob života, které se vytvářely tvrdou prací nejlepších lidí lidstva a u kterých nyní riskujeme, že je ztratíme. (o nominaci Michaela Kocába)

Neexistuje dobrá válka nebo špatný mír.

Nejsmutnější pro mě bylo, když jsem se vrátil domů a byl jsem zavřený, poslali mě na Mírov a nechal jsem rodinu s dceruškou doma a nevěděl jsem, co se se mnou stane. (o návratu do vlasti)

Pro věc míru musíme být připraveni udělat ze sebe hrdinné oběti, a ty děláme ochotně pro věc války. Tam není úkol, který by byl důležitější nebo vzdálenější mému srdci.

Tohle Království nenávidí být dlouhodobě v míru.

Nikdy nebude žádný mír. Vždycky bude jen falešný mír.