Citáty o lásce - 25. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Oženit se proto, že milujeme - to je omluva, nikoli důvod.
Jsou lidé, kteří sice milují své bližní, ale tak primitivním způsobem, že jim působí jen bolest.
Smysl lásky je shoda duše a těla, nikoliv jejich stejnost.
Láska pohnula mým životem, jako se hýbe zemí ve válečné zóně.
Umění žít je umění milovat skutečnost.
Bližní - to není jen tvůj přítel, příbuzný nebo známý; to není jen člověk ctnostný, přátelský; to není jen ten, kdo tě má rád a kdo ti neodmítne žádnou laskavost, nýbrž každá lidská bytost, každá duše, kterou Bůh stvořil. Ba i ten, kterého jsi nikdy neviděl, jehož neznáš ani jménem ani od vidění, i ten, který s tebou jedná zle a pronásleduje tě, patří mezi tvé bližní. Také jeho máš milovat jako sebe samého s vytrvalou touhou po tom, aby i on byl blažený a šťastný v každém směru, a s bezmeznou snahou ochránit jej před vším, co by jej mohlo na těle či na duchu zarmoutit nebo zranit. John Wesley, Kázání
Filosof je milovníkem moudrosti, lépe řečeno, pravdy. Všichni filosofové se vyznačovali těmito vlastnostmi. Ve starověku není jediného filosofa, který by neposloužil lidem příklady ctností a morálním poučením. Všichni se mohli mýlit v oblasti fyziky, ale tu tak málo potřebujeme v praktickém životě, že filosofové by se bez ní obešli. Celá staletí trvalo, než lidé poznali část zákonů přírody. Ale moudrému stačí jediný den, aby poznal povinnosti člověka.
"Už je to dávno, co jsme hráli v Praze, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít. Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné. Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké. Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet."
Od té chvíle, co miluje, nevidí ani nejmoudřejší žádnou věc tak, jak opravdu vypadá.
"Milovat neznamená dívat se jeden na druhého, ale dívat se spolu jedním směrem."
"Nenávidím čistotu, nenávidím dobrotu! Nechci, aby vůbec existovala nějaká ctnost. Chci, aby byl každý zkažený až do morku kostí." "Tak to jsi teda našel tu pravou. Já jsem zkažená do morku kostí." "Děláš to ráda? Nemyslím prostě jen se mnou, myslím tu věc jako takovou." "Miluju to." To bylo víc, než doufal. Ne pouze láska k jedné osobě, ale živočišný pud, jednoduchá, nezměrná touha; to je síla, kterou roztrhá Stranu na kusy.
Všechno, co se činí z lásky, děje se mimo dobro a zlo.
Láska nežije ze slov a nelze ji slovy vysvětlit… Zvláště tu lásku, která se uskutečňuje v službě Bohu, která pramení v Bohu a každém nachází Boha a dotýká se Boha. Musíme se dostat k lidskému srdci, a to správným způsobem: láska se dokazuje skutky.
Žárlivost má kořeny spíš v egoismu než v lásce.
Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím. Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila: Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán. Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou. Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí. Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem. Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka. Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo. Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské ("šestero odkazů")
Když láska prochází žaludkem, tak kde potom, proboha končí?
Šat nádherný nikdy nemiluj, jak já, bohužel jsem miloval.
Je třeba žít zamilován v něco, co je ti nedostupné. Člověk roste tím, že usiluje vzhůru.
Kdybys zničil v lidstvu víru v nesmrtelnost, nevyschla by pouze láska, ale všechna životní síla, která udržuje život světa.
Nic, skutečně nic se nevyplatí žít bez lásky, celý smysl života se naplní tam, kde je láska.