Citáty o historii

Román: prolhaná historie o dvou lidech, kteří nikdy nežili a kteří by byli jednali docela jinak, kdyby vskutku žili.

Čím víc se historie stane sociologickou, a sociologie historickou, tím lépe pro obě.

Neodpovědnost a brutalita vybavená mocí, také to jsou dějiny.

I múza dějin je jako žena - má svá stydlivá místa.

"Dobrý vědec" je považován za člověka bez předsudků, s otevřeným čelem, který je ochoten přijmout každou novou myšlenku podepřenou fakty. Jak ukazují dějiny vědy, vědci se zjevně tímto obecným názorem neřídí.

Historie srovnatelná s židovskou činí lidi podezřívavými a nedůvěřivými a to je zničující, protože něco podobného v nás přetrvává už 60 let.

V Bibli existuje více důkazů autentičnosti, než bychom nalezli v jakýchkoli světských dějinách.

"Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích." ("Únor odkazem i výzvou - Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické" - Beseda se uskutečnila začátkem května 1978 a byla uveřejněna v deníku Svobodné slovo. O čtyři roky později, 12.2.1982, byl na VIII. konferenci ČSS bratr Jiří Paroubek zvolen do Ústředního výboru ČSS. zdroj: Dokument: Bratr Paroubek o Vítězném únoru, Neviditelný pes, 24.4.2006)

Pokud spisovatel používá významné historické postavy, čtenář nemá ponětí, co on či ona čerpal z historických faktů a co je smyšlené. [When a novelist uses a major historical character, the reader has no idea what he or she has taken from recorded fact and what has been invented in their re-creation of events.]

Po nějaké době člověk objeví, že ve světových dějinách se neděje nic skutečně ‚‘‘nového‘‘. O něčem skutečně novém by se mohlo mluvit teprve tehdy, až by jednou nastal ten nepředstavitelný případ, že by rozum, lidskost a láska dobyly trvalého vítězství.

V propasti dějin je pro všechny dost místa.

Dnes, víc než kdy jindy v historii, stojí lidstvo na křižovatce. Jedna cesta vede do zoufalství a naprosté beznaděje. Druhá do totálního zničení. Modleme se aby jsme v sobě našli moudrost zvolit si tu správnou.

Příroda je stále nekonečně populárnější než dějiny.

Historie miluje slavné činy, ale když probíhají, málokdo o nich ví.

Kulturní marxismus politické korektnosti, stejně jako ekonomický marximus, zjednodušuje celý historický vývoj jen na jedno hledisko. Ekonomický marximus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli politická korektnost tvrdí, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné.

Historie vzniku člověka je opičí divadlo. Je to detektivka s tisíci otevřenými otázkami a tisíci pseudologickými odpověďmi.

Byl to historik, který se nořil do temných vod minulosti, aby odtud vynášel perly nádhery pod slovenské slunce. Spisovatel, který velkou část svého života zasvětil své zvláštní lásce - dějinému výzkumu amerických Slováků... [Bol to historik, ktorý sa vnáral do temných vôd minulosti, aby odtiaľ vynášal perly nádhery pod slovenské slnce. Spisovateľ, ktorý veľkú časť svojho života posvätil svojej obzvláštnej láske - dejimmému výskumu amerických Slovákov.... (o Konštantínovi Čulenovi)]

Člověk se domnívá, že v dějinách není zajímavější doby než jeho, považuje ji za střed všeho; a ostatní nepatrný zbytek minulosti za popravu své doby.

Každá nová epocha potřebuje nový výklad dějin a nějaký nový, strhující slogan. Dějiny nebyly, uzákoníme nové.

Bůh nemůže změnit minulost. Historici mohou.