Citáty o historii

V průběhu svého historického vývoje byla vždy německá literatura a kultura v určitém napětí vůči judaismu.

Dějiny každého života jsou dějinami krachu.

Jeho nekompromisnost, jeho ideály a jeho dlouhý, aktivní život dělají ze Solženicyna hrdinu z románu, dědice Dostojevského. Patří na panteón světové historie. (po Solženicynově úmrtí)

olympijský historik John McAloon: Po Coubertinovi není pochyb o tom, že Samaranch vyčnívá nad hlavy a ramena všech ostatních předsedů [MOV], pokud jde o jeho dopad nejen na olympijské hry, ale i na místo olympijského hnutí ve světě.

Olympijské muzeum je pro všechny s vášní pro sport a olympijské hnutí, pro všechny se zájmem o historii, kulturu a umění a pro všechny, kterým není lhostejná budoucnost naší společnosti.

Kdo se podívá otevřenýma očima na to, co světem hýbe a vždycky hýbalo, ten brzo ztratí z očí ono vraždění a podvádění a uvidí svět plný lidí nadšených pro pravdu. Místo šklebících se katů kolem plápolavých hranic uvidí lidi s nadšením jdoucí na smrt upálením pro Krista, místo dravých šelem v arénách uvidí křesťany nade všecko věřící v království Boží, místo surových králů vedoucích války ve jménu Kristově uvidí muže, kteří ve jménu Kristově připravují věčný mír. A na těchto spravedlivých lidech stojí svět, oni jsou strůjci dějin, jimi svět pokračuje a všechna ukrutnost je jen malicherná zlost. A oči všechněch spravedlivých lidí jsou obráceny k jednomu vůdci, ke Kristu. (Čím je nám dnes Ježíš Kristus)

Filozofie antická je jen zčásti krokem kupředu, z velké části byla úpadkovým jevem, nevyjímaje ani velkých filozofů, jako byli Platón. Křesťanství bylo správným pokusem o záchranu, ale od počátku podléhalo vlivu antiky, která jeho základy rozrušovala; historie zápasu křesťanství s antikou je historií středověké filozofie; antika zvítězila. (Dějiny filosofie)

Když je kultura mrtvá, potom člověk je mrtvý a celá země. Lidé by se měli více angažovat za kulturu. Kultura musí dál pěstovat dějiny. Člověk si musí vážit evropské kultury, specifik země, starat se o budoucnost. Kdyby měl více kulturních možností, bylo by také méně krizí. Kultura je enormně důležitá pro duševní zdraví jedince.

Šlo o typickou americkou válku, neboť proběhla rychle, okázale a celá v televizním přenosu. Během těchto čtyř dnů zahynulo víc Američanů v Americe než ve válce. Prezident Bush ji bez skrupulí označil za největší vojenské vítězství v dějinách Ameriky, ale vůbec se nezmínil o zmasakrování 150 000 Iráčanů. (o válce v Perském zálivu)

Přisoudili jsme historii úlohu posuzovat minulost a učit přítomnost, aby se budoucnost stala užitečnou. Já sám si nekladu tak vysoké cíle. Snažím se jen ukázat, jak se události skutečně staly.

"Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích." ("Únor odkazem i výzvou - Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické" - Beseda se uskutečnila začátkem května 1978 a byla uveřejněna v deníku Svobodné slovo. O čtyři roky později, 12.2.1982, byl na VIII. konferenci ČSS bratr Jiří Paroubek zvolen do Ústředního výboru ČSS. zdroj: Dokument: Bratr Paroubek o Vítězném únoru, Neviditelný pes, 24.4.2006)

Mohl být za jiných okolností českým Colbertem, ale ani jeho vlastní národ ani pozdější čeští historici mu nepřáli. - Ernest Denis

Studiem historie se lze nejlépe vzdělat a připravit pro aktivní politický život.

Zatímco historik a filozof pokračují v urychlování pokroku vědomostí, básník se utápí ve smetí nevědomosti minulosti.

Po celou historickou dobu, možná už od konce mladší doby kamenné, byly na světě tři druhy lidí: Ti nahoře, Ti uprostřed a Ti dole. ... Cíle těchto tří skupin jsou naprosto neslučitelné.

Z hlediska Těch dole žádná historická změna nikdy neznamenala o mnoho víc než změnu jména jejich pánů. (z Knihy)

Když vítězové píší dějiny, mají poražení co falzifikovat.

9. listopadu 2006 - v projevu k nově přistěhovalým vojákům [Jsme lidé, kteří milují stěžovat si na sebe a na stát, ale nemilujeme žádné místo na světě víc než Izrael. Je jen jeden domov a jeden národ, to je jednoduché. Myšlenka, že v Baltimore nebo v Los Angeles je život snazší, je lákavá, ale dějiny nás učí, že nikde není bezpečněji, než v naší zemi. Eretz.cz Výrok dne. [online]. [Cit.2008-03-30].]

Nebezpeční jsou někteří lidé, kteří se na islám odvolávají. Mimochodem pan Mohamed provedl v sedmém století nejúspěšnější ostřízlivovací akci v dějinách. Muslim nejsem, ale komu čest, tomu čest. (na otázku: Je islám v některých svých podobách pro naši civilizaci nebezpečný?)

Jsem přesvědčen, že skutečný pokrok ve studiu historie vědy vyžaduje nejvyšší specializaci. Na rozdíl od běžných nářků si myslím, že pouze ta nejpřesnější znalost podrobností odkrývá stopy ohromujícího bohatství procesů intelektuálního života.