Citáty o člověku (lidech) - 258. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Většina lidí jsou jako špendlíky - hlavičky na nich nejsou to hlavní.
Žádný mladý člověk si nepřeje být mladší.
Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora.
Potíž s lidmi, kteří mají co říci, je v tom, jak jim zabránit, aby to neříkali příliš často.
Pesimista je člověk, který se necítí dobře, když se cítí dobře, jelikož se obává, že se bude cítit hůře, až se bude cítit lépe.
Někteří lidé vidí věci takové jaké jsou, a ptají se: Proč? Já raději sním o věcech, které nikdy neexistovaly a ptám se: Proč ne?
Literární kritik je člověk, který najde v díle i takové myšlenky, které tam nejsou.
Rozumný člověk se přizpůsobuje světu kolem sebe.
Nerozumný se vytrvale snaží přizpůsobovat svět sobě.
Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech
Politika, která byla kdysi středem přitažlivosti pro lidi schopné, o veřejný život se zajímající a ctižádostivé, stala se nyní útočištěm několika amatérských veřejných řečníků a stranických intrikánů, kteří shledali, že všechny ostatní cesty, jak možno vyniknout, jsou pro ně uzavřeny, ať už proto, že sami nemají praktických schopností, anebo jsou poměrně chudí a nedostatečně vzdělaní.
Neštěstí většiny lidí vězí v tom, že mají čas se ptát, zda jsou šťastni či ne.
Lidé, kteří nemají co říci, nikdy nejdou pro slovo daleko.
Dobrý člověk cítí, že každou hodinu štěstí musí nebesům vynahradit tvrdou a nezištnou prací pro dobro někoho jiného.
Kritici jsou krvežízniví lidé, kteří to jen nějakým nedopatřením nedotáhli na kata.
Člověk bez adresy je pobuda. Člověk s dvěma adresami je prostopášník.
Zneužívání alkoholu je to jediné, co staví člověka nad zvíře.
Lidé jsou moudří nikoliv v poměru ke své zkušenosti, nýbrž v poměru ke své způsobilosti pro zkušenost.
Dokonale čestní lidé neexistují, ale každý pořádný člověk má jeden hlavní předmět své cti a několik menších.
Lidé žijící v pohodlném manželství se domnívají, že když jiné páry jsou na tom hůře, že to musí být jejich vina, právě tak jako se bohatí rádi domýšlejí, že chudí si sami způsobili chudobku a dobře jim tak.
Škleb nesluší ani lidské tváři, ani lidské duši.
Lidé vždycky dávají prostředí vinu za to, jací jsou.