Citáty o člověku (lidech) - 253. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Populární je člověk, který uvádí počasí. Slavný je Mozart.
Se slovem se musí zacházet čestně; je to nejvyšší dar, jehož se člověku dostalo.
Lidé dobročinní podobají se kvetoucím stromům, z jejichž květů včely opětovně sbírají med, ale kterým proto ovoce nechybí.
Politika je oblastí mnoha zcela neuvěřitelných lidských pomýlení.
Řekne-li se nám, že musíme znát mladé lidi, abychom je mohli vychovávat, odpovídáme: je třeba mladé lidi vychovávat, abychom je poznali.
Ach, proč je člověk člověku vlkem, a ne Karkulkou?
Čas letí jako spřežení nad kterým práská bič. Člověk se párkrát ožení a hned je mládí pryč.
Slušný člověk chtíči buď odolává, nebo jej nazývá touhou.
Je dobré, když vše, co má člověk rád, lze obejmout.
Domnívám se, že naším největším bohatstvím je lidskost. Silní a moudří jsme jedině tehdy, když činíme dobro.
Kulturní člověk - to je ten, kdo je schopen soucitu. Je to nešťastný, trýznící-se talent.
Kritický vztah k sobě z tebe udělá skutečně moudrého člověka. Stejně v umění i v literatuře. Když si čestně uvědomíš své místo, něco z toho bude.
Co je to stručnost? Vynech něco, ale ať i hlupák pochopí, že je to vynechané. Srozumitelnou nedořečenost lidé chápou a mají ji rádi.
Forma? Forma je opravdu forma: člověk může odlít zlatou mísu a může pak do ní dát vychladnout sulc. Ve formě to není.
Člověk už iluzí nemá, ty spadnou dřív než na podzim listí, ale raduje se jen z jedné věci - z nepromarněných dnů, - z práce ...
Knihkupectví je jeden z mála důkazů, ze lidé stále myslí.
Myšlenka je jako dítě. Jak ji pustíte samotnou mezi lidi, nikdy nevíte, co vam z ní udělají.
Hrozná je představa, že by lidé chodili otravovat, i když nic nechtějí.
Stres v žádném případě nemusí být pouze škodlivý; je zároveň koření života, neboť každé hnutí mysli a každá činnost zapříčiňuje stres. Stejný stres, po kterém jeden člověk onemocní, může znamenat pro druhého životodárné uzdravení.
Schopnost uvažovat o souladu a eleganci v přírodních jevech je jedním z nejuspokojivějších prožitků, kterých je člověk schopen, když hledíme na něco většího, než je naše vědomé já, naše denní starosti se ve srovnání s tím zmenšují. Nastupuje vyrovnanost a pokoj mysli, kterých lze dosáhnout jedině stykem s něčím vznešeným.