Citáty o Bohu - 44. strana
Tip: u známých osobností se při najetí myší na jméno zobrazí krátké info o daném člověku.
Kdo spoléhá na vlastní síly, tomu Bůh pomáhá; kdo spoléhá na Boha, tomu dává sílu, aby si pomohl sám.
Poutnice z Moravy, klečící před sochou na mostě, nemá v mých očích více mravní ceny nežli tibetský mnich s modlitebním mlýnkem nebo starý Egypťan, který uctíval ptáka nebo býka jako božstvo. (o soše Jana Nepomuckého)
Ach tropy, ty mi posud srdce rozechvívají. Božínku, tam bylo mé pravé pole …mým snem bylo potulovati se starými drobícími se městy portugalskými a španělskými a plouti po Amazonce i Orinoku a sbírati báje, jakých by se nikdo nedopídil.
Tradice není v protikladu k pokroku, tradice pokrok vyhledává, žádá si ho, žádá ho od Boha a právě teď ho žádá i od ďábla.
Člověk často dělá plány, jen aby mu je Bůh zvrátil. Ale kde je konečným cílem hledání Pravdy, nechť jakkoli jsou zkříženy lidské plány, výsledek není nikdy škodlivý a je často lepší než jsme čekali.
Jsem ateista, ale nechlubím se tím, a mám za to, jak doufám, spolu se všemi tzv. laiky, že kdo věří v křesťanského Boha je nepochybně nositelem dobrých hodnot také pro toho, kdo není křesťanem nebo katolíkem.
Bůh chce, abychom uzavřeli mír, protože nás zbavuje všech prostředků k vedení války. (k Třicetileté válce)
My křesťané! My ubozí křesťané! každý ve své ohradě, podezírajíce se navzájem, bez fantazie, strachující se posměchu světa, poděšeni myšlenkou, že bychom se stali "blázny pro Krista". Často si myslím: je zázrak, je to jen dílo všemohoucího Boha, že víra dosud žije na zemi. (Anděl světla)
Einstein: Mám úctu k náboženství, ale věřím matematice. U vás to bude asi naopak. Pius XII.: Matematika a náboženství jsou pro mne projevy téže Božské přesnosti.
Nejsem ateista. A myslím, že se nemůžu označit za panteistu. Je to otázka, jež je příliš široká pro naši omezenou mysl. Jsme jako malé dítě, vcházející do obrovské knihovny, přeplněné knihami v nejrůznějších řečech. Dítě ví, že někdo musel ty knihy napsat, ale neví, jak je napsal. Nerozumí řečem, ve kterých jsou knihy napsané. Matně tuší jakýsi nadpřirozený pořádek v tom, jak jsou knihy uspořádané, ale nic o něm neví. Takové je podle mě postavení i toho nejinteligentnějšího člověka vůči Bohu.
Kdokoliv si míní osvojovat právo soudce na poli pravdy a vědění, ten ať čeká, že ho zdrtí smích bohů.
Pravda bez pozlátka, pravá demokracie nedvořící se mocným a nezdůrazňující vlastní velikost oproti "nižším", sebevědomí Vyvoleného bez ješitnosti, nejhlubší cit bez sentimentálnosti, nevýslovná radost z práce, čistý a prostý poměr k Bohu a lidem, to byly vlastnosti jeho duše. A stálý tvůrčí neklid! Vidím Mistrovu ruku, která neustále, někdy i během přestávky v rozmluvě, nepokojně hraje na kabátě, jakoby na piáně. Zdálo se, že myslí jen hudbou. -Josef Suk
Bůh dovede žertovat a mást. To ďábel je slavnostně vážný, ďábel je logický. Uspává naší důvěru všemi kličkami rozumu.
Nad katedrálou nikdy nevlál cizí prapor, ani hákový kříž, ani rudá vlajka se srpem a kladivem. I v obsazeném Hradě vždy zůstával ostrov Boží, i naší svobody.
Krása je strašlivá věc. Ďábel v ní zápasí s Bohem a bojištěm jsou lidská srdce.
Když vyženou Boha ze země, my jej ubytujeme v podsvětí.
Hrozné je, že krása je tajemná a právě tak hrozná. Bůh a ďábel zde bojují na bojišti lidského srdce.
Krása je strašná a děsná věc! Je hrozná, neboť ji nikdo nepronikl, Bůh před nás neklade nic než hádanky. Zde se hranice setkávají a všechny protiklady existují bok po boku.
Tak, jako byli křižáci proniknuti stejnou vírou, tak, jako zde před Vídní kázal Marco d´Aviano: Bůh tomu chce, - tak i my hledíme k budoucnosti se silnou důvěrou, s přesvědčením, že Bůh tomu chce! (11. září 1933 na prvním generálním apelu Vlastenecké fronty)
Parafrázovaný citát z Bible (Gn, 4,9), resp. odpovědi Kaina Bohu na otázku, kde je jeho bratr. Motiv zřeknutí se zodpovědnosti se v díle vyskytuje potom několikrát.