"...A na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy. Protože lidi se maj kde scházet, kde se bavit atd. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70% státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto. A jiní zasi: A co bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ty organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, a myslivci... ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme, nemůžeme, nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to. My k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!"
Milouš Jakeš
» Milouš Jakeš - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)
Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.
Jan Werich
"Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích." ("Únor odkazem i výzvou - Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické" - Beseda se uskutečnila začátkem května 1978 a byla uveřejněna v deníku Svobodné slovo. O čtyři roky později, 12.2.1982, byl na VIII. konferenci ČSS bratr Jiří Paroubek zvolen do Ústředního výboru ČSS. zdroj: Dokument: Bratr Paroubek o Vítězném únoru, Neviditelný pes, 24.4.2006)
Jiří Paroubek
(odpověď na Čapkovu otázku: "A co jiní náboženští géniové, řekněme Buddha, Lao-Tse?") Hledají-li v nich někteří moderní Evropané náboženství vyšší než Ježíšovo, je to, myslím, z kulturní únavy; potřebují něco exotického, co by podráždilo umdlenou náboženskou fantasii. I na tom vidět moderní náboženskou krisi. Mám pochopení pro orientální moudrost resignace, ale moudrost lásky účinné je mnohem vyšší.
Tomáš Garrigue Masaryk
Kdokoliv, kdo je připraven učinit z národní otázky otázku svou vlastní do té míry, že nezná žádný vyšší ideál než blaho svého národa; kdokoliv, kdo porozuměl naší skvělé národní hymně "Deutschland über Alles" v tom smyslu, že nic na světě nezastíní v jeho očích Německo, jeho lid a zemi - ten je socialistou. "(Hitlerův projev z 28.7. 1922)
Adolf Hitler
Jestliže vražda takového člověka, ministerského předsedy, nezpůsobí, že se rozechvějí všechna vlákna naší národní existence, jestliže to námi neotřese až do nejhlubších základů, jestliže nezvrátíme toto prokletí, nevykořeníme tuto rakovinu a neskoncujeme s touto skupinou šílených fanatiků - známkou hanby pro náš národ -, jsme, Bože chraň, v nebezpečí, že se staneme svědky toho, jak se bude tato noční můra opakovat. Bojím se. Bojím se a jsem rozhněván, protože nevidím, že by otřes z této vraždy zapůsobil plně na tento národ. Zdá se, že trauma rychle ustoupilo nárokům všedního dne. Je to, jako by strašlivá lekce nebyla vstřebána, jako by se národní zpytování svědomí prostě zastavilo v určitém okamžiku a lidé se vrátili ke každodenním starostem. Ohně zkázy již hoří na okraji tábora. Jestli si společně nepospíšíme uhasit je, zničí nám celý náš dům. [Z projevu na Bar-Ilanově univerzitě rok po zavraždění Jicchaka Rabina]
Chajim Herzog
Komise nemůže a ani nechce kontrolovat národní rozpočty. Pokud ale chceme brát náš společný osud v ekonomické a měnové unii vážně, pak musejí všichni členové dodržovat nastavená pravidla. (jako člen Evropské komise)
Olli Rehn
Jakeš, Milouš
Jakl, Ladislav