"Dospělost, alespoň jak já ji chápu," řekl mi,"znamená vědomí omezenosti vlastních možností."
Kurt Vonnegut
» Kurt Vonnegut - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)
"Ty jsi podivné zvíře," řekl mu konečně, "tenké jako prst..." "Ale jsem mocnější, než prst krále," řekl had.
Antoine de Saint-Exupéry
"V nemocnici mají specialistu psychiatra, a ten mě vyšetřil a tohle je jeho diagnóza. Jsem skutečně duševně chorý." "No a?" "Jaký no a?" Yossariana mátlo, že to doktoru Daneekovi stále nedochází. "Nechápete, co to znamená? Teď mě už beze všeho můžete vyřadit z bojové služby a poslat domů. Přece nebudou posílat na smrt duševně chorýho člověka!" "A kdo jiný by šel?"
Joseph Heller
"Tam" není lepší než "tady". Jakmile se vaše "tam" stane "tady", jednoduše najdete jiné "tam", které bude lepší než "tady".
Chérie Carter-Scottová
"Jste ochotní obětovat svoje životy?" "Ano." "Jste ochotní vraždit?" "Ano." "Páchat sabotážní činy, které mohou způsobit smrt stovek nevinných lidí?" "Ano." "Zradit svou vlast cizí mocnosti?" "Ano." "Jste ochotní podvádět, falšovat, vydírat, kazit děti, distribuovat návykové drogy, podporovat prostituci, rozšiřovat venerické nemoci - dělat cokoli, co by mohlo demoralizovat Stranu a oslabit její moc." "Ano." "Kdyby například sloužilo našim zájmům vychrstnout dítěti do tváře kyselinu sírovou - jste ochotní to udělat?" "Ano." "Jste ochotní zříci se své totožnosti a žít do konče života jako číšnice nebo přístavní dělník" "Ano." "Jste ochotní spáchat sebevraždu, když vám to nařídíme" "Ano." "Jste ochotní, vy dva, se od sebe oddělit a nikdy už jeden druhého nespatřit" "NE!" vpadla Julie.
George Orwell
"Pověz mi," zeptal se (Winston), "jak brzy mě zastřelí?" - "Může to trvat dlouho," odvětil OBrien. "Jsi těžký případ. Ale nevzdávej se naděje. Každý se dřív nebo později vyléčí. Nakonec tě zastřelíme."
George Orwell
Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…"
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic... Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"Antoine de Saint-Exupéry
Vonnegut, Kurt
Vorovka, Karel