V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona. (závěr knihy Pokus o kus pravdy)
Josef Vinklář
» Josef Vinklář - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)
Nedávno jsem se strašně zlobil - už ani nevím, na kterého ze svých dvou dávno dospělých synů, když na otázku, co bude večer dělat, řekl, že půjde s kamarády do hospody. Strašně jsem protestoval. Snažil jsem se mu vysvětlit, že nikdy v životě jsem nešel do hospody. Pozor na to slovo. Samozřejmě jsem byl v hospodě tisíckrát, ale sezení v hospodě nesmělo být primárním programem. Primárním důvodem bylo například to, že se šlo po treningu na pivo - ale po tréningu. Ale že bych trávil večer tím, že půjdu do hospody, to jsem myslím za šedesát let svého života nikdy neudělal.
Václav Klaus
Pomocí šachů jsem si vypěstoval charakter, učí objektivitě, velikým mistrem se může člověk stát jedině tehdy, pozná-li své omyly, chyby a vady. Stejně tak je tomu i v životě.
Alexandr Alexandrovič Aljechin
Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem dobrá zpěvačka. Když mi bylo 5 let, začala jsem zpívat v kostele a nenáviděl jsem svůj hlas, protože zněl jako dospělé ženy, ne jako dítěte. Styděla jsem se za to. [I never thought of myself as a good singer. When I was 5 years old I started singing in church and I hated my voice because I sounded like a grown woman, not a child. I was ashamed of it.]
Loleatta Hollowayová
Všechno, co jsem se ve škole naučil, jsem v životě nikdy nepoužil.
Waldemar Matuška
Dnes jsem učinil cosi, co by teoretik neměl ve svém životě nikdy udělat. Pokusil jsem se nevysvětlitelné objasnit nepozorovatelným.
Wolfgang Pauli
V životě to chodí úplně stejně. Když zaprší, kytky rozkvetou, když ne, tak prostě uschnou. Ještěrky žerou hmyz, a ptáci pak sežerou je. Ale nakonec stejně všichni umřou. Umřou a vyschnou na troud. Jedna generace odejde a jiná ji vystřídá. Když jedna generace odejde, nastoupí další, to je pravidlo. Každý žijeme jinak. A každý jinak umíráme. Ale to není důležité. Nakonec zůstane vždycky jen poušť. Jedině ta přežije. (Na jih od hranic, na západ od slunce)
Haruki Murakami
Vinklář, Josef
Viscott, D.