Ty, ženo, jejímž tělem proniknu až po palčivou pěnu, kde maso s duší se svíjejí v křečích, slyšíš strašný řev bouře, jež sebou otřásá, můj krásný korábe, jehož volná záď se kolébá jak krásná loď na provlněném moři.
Guillaume Apollinaire
» Guillaume Apollinaire - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: (přesný zdroj nebo překladatel tohoto citátu nebyl dosud identifikován, prosíme dodatečně uvést do komentářů)
Ty, ženo, jejímž tělem proniknu až po palčivou pěnu, kde maso s duší se svíjejí v křečích, slyšíš strašný řev bouře, jež tebou otřásá, můj krásný korábe, jehož volná záď se kolébá jak krásná loď na provlněném moři.
Guillaume Apollinaire
Hrdina, jehož miluji celou duší, byl, je a vždycky bude krásný - je jím pravda.
Lev Nikolajevič Tolstoj
Viděl jsem rybáře, nad člunem stál, za bouře na moři, kotva šla ke dnu,z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu.
Karel Kryl
Jen bouřky a vlny dávají moři duši a život.
Langston Hughes
Život je boj o právo na lásku, jejímž plodem je spokojenost se sebou samým.
Giordano Bruno
Jak strašný by byl svět, kdyby se nerodily ustavičně děti, jež sebou přinášejí možnost dokonalosti a nevinnost.
John Ruskin
Apollinaire, Guillaume
Apor, Vilmos