"Příjde-li člověk ráno z tmavé ložnice do obývacího pokoje, vidí například všechno v namodralém světle. I nejtemnější stíny jsou projasněny. Po chvíli si zvykne na světlo, stíny se stanou hlubšími a člověk vidí vše ostřeji. Chce-li nyní namalovat takovou náladu, právě to, co ho uchvátilo, tuto modrou, jasnou ranní náladu, pak nemůže pouze sedět a zírat na každý předmět a všechno namalovat "tak jak to vidí", musí malovat "tak, jak to má být", jak to vypadalo, když ho motiv uchvátil. A jestliže člověk neumí malovat zpaměti, ale potřebuje modely, pak to prostě špatné dopadne."
Edvard Munch
» Edvard Munch - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: Lamač, str. 78
"Není třeba víc malovat pokoje, muže, jak čtou, a ženy, jak pletou, - měli by to být živoucí lidé, dýchající, trpící a milující. - Chci namalovat řadu takových obrazů. Lidé musí před nimi pocítit jejich posvátnost a smeknout jako v kostele."
Edvard Munch
Na počátku stvořil bůh zemi a pak se na ni ve svém kosmickém osamění zamyšleně zahleděl. A bůh řekl: "Stvořmež z bláta živé tvory, ať to bláto uvidí, co jsme dokázali." A bůh stvořil všechny živoucí tvory, kteří se dnes pohybují po zemi, a jedním z nich byl člověk. Jedině bláto v podobě člověka mohlo mluvit. Když se bláto v podobě člověka posadilo, rozhlédlo a promluvilo, Bůh se k němu naklonil blíže. Člověk zamrkal. "Jaký má tohle všechno smysl?" zeptal se zdvořile. "Musí mít všechno nějaký smysl?" zeptal se Bůh. "Samo sebou," řekl člověk. "Pak tedy nechávám na tobě abys pro tohle všechno nějaký vymyslel," řekl Bůh. A odešel.
Kurt Vonnegut
"Jste ochotní obětovat svoje životy?" "Ano." "Jste ochotní vraždit?" "Ano." "Páchat sabotážní činy, které mohou způsobit smrt stovek nevinných lidí?" "Ano." "Zradit svou vlast cizí mocnosti?" "Ano." "Jste ochotní podvádět, falšovat, vydírat, kazit děti, distribuovat návykové drogy, podporovat prostituci, rozšiřovat venerické nemoci - dělat cokoli, co by mohlo demoralizovat Stranu a oslabit její moc." "Ano." "Kdyby například sloužilo našim zájmům vychrstnout dítěti do tváře kyselinu sírovou - jste ochotní to udělat?" "Ano." "Jste ochotní zříci se své totožnosti a žít do konče života jako číšnice nebo přístavní dělník" "Ano." "Jste ochotní spáchat sebevraždu, když vám to nařídíme" "Ano." "Jste ochotní, vy dva, se od sebe oddělit a nikdy už jeden druhého nespatřit" "NE!" vpadla Julie.
George Orwell
"Nenávidím čistotu, nenávidím dobrotu! Nechci, aby vůbec existovala nějaká ctnost. Chci, aby byl každý zkažený až do morku kostí." "Tak to jsi teda našel tu pravou. Já jsem zkažená do morku kostí." "Děláš to ráda? Nemyslím prostě jen se mnou, myslím tu věc jako takovou." "Miluju to." To bylo víc, než doufal. Ne pouze láska k jedné osobě, ale živočišný pud, jednoduchá, nezměrná touha; to je síla, kterou roztrhá Stranu na kusy.
George Orwell
Děláme-li hudbu, nesmíme malovat, básnit, popisovat. Ale to, co zhudebňujeme, je přece jen celý člověk (tedy cítící, myslící, dýchající, trpící člověk). Nelze také nic namítat proti "programu" (i když to není právě to nejvyšší) - ale musí být projevem hudebníka, a ne literáta a filosofa, malíře (ti všichni jsou v hudebníkovi zahrnuti).
Gustav Mahler
"Pověz mi," zeptal se (Winston), "jak brzy mě zastřelí?" - "Může to trvat dlouho," odvětil OBrien. "Jsi těžký případ. Ale nevzdávej se naděje. Každý se dřív nebo později vyléčí. Nakonec tě zastřelíme."
George Orwell
Munch, Edvard
Munthe, Axel