Obsazovali mě jako uměleckého vraždícího maniaka, ale aspoň jsem byl umělecký!.
Donald Sutherland
» Donald Sutherland - zobrazit všechny citáty »
Zdroj: Živé legendy: Donald Sutherland. novacinema.nova.cz [online]. [cit. 2011-03-23].
"Jsem vypravěč, nic víc nic méně. Ani filozof, ani sociolog. Já napořád ve svých posledních knihách mluvím k podobným postavám a postavičkám, jaké vystupují na Dobročinném večírku. A jak nim mluvím? Inu tak, že jim vypravuji příběhy, příběhy jejich, své vlastní, napolo smyšlené a napolo pravdivé. Já nemohu a nechci řešit problémy jako kněz, jako kritik, jako lékař. Nekáži, nepropaguji, nedávám recepty. Jen vypravuji. A není-li v něm vyprávění aspoň zárodek, aspoň náznak, aspoň světélko nových nadějí, jsem špatný vypravěč."
Egon Hostovský
Antonín Dvořák měl schopnost rozdávat pohodu, radost, životní harmonii, horoucí milostná vyznání. Někdy je mi líto, že jsem ho neznala osobně. Jsem šťastná, že zpívám jeho nádherné skladby, které mě naplňují umělecky a do kterých i já vkládám kus svého srdce. - Gabriela Beňačková
Antonín Dvořák
Opustil jsem Evropu jako křesťan, zjistil jsem, že jsem byl hinduistou a vrátil jsem se jako buddhista bez nutnosti přestat být křesťanem. [I left Europe as a Christian, I discovered I was a Hindu and returned as a Buddhist without ever having ceased to be Christian.]
Raimon Panikkar
Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem dobrá zpěvačka. Když mi bylo 5 let, začala jsem zpívat v kostele a nenáviděl jsem svůj hlas, protože zněl jako dospělé ženy, ne jako dítěte. Styděla jsem se za to. [I never thought of myself as a good singer. When I was 5 years old I started singing in church and I hated my voice because I sounded like a grown woman, not a child. I was ashamed of it.]
Loleatta Hollowayová
Vzdělaná žena je jako vzácná zbraň, která je sice umělecky cizelována a obdivuhodně vybroušena, ale ve válce a za lovu není k ničemu.
Jean de La Bruyere
"Žil jsem v Norsku a svět se mi zase začal jevit růžovější. Měl jsem literární úspěchy a lidé se ke mně chovali báječně. Jako k Čechoslovákovi a jako ke kamarádovy, který se octl v trablu - i když si ho, podle mínění většiny, zavinil sám. Pak jsem konečně dostal imigrační vízum a znovu jsem se vrátil do USA… Nejmoudřejší mi připadalo zakotvit, nepovažovat současnou situaci za další provizorium, ale přijmout USA jako novou vlast a pokusit se být přijat… Byl to přece jen domov, země, jejímž občanem jsem se stal, měl jsem americkou ženu, dvě zde narozené děti."
Egon Hostovský