Thomas Hobbes (1588 – 1679)
Anglický filosof a politolog, teoretik společnosti a práva, představitel mechanistického materialismu.
Příroda opatřila lidi přednostmi tělesnými i duševními do té míry stejnými, že jsou si rovni.
Osobnost se musí vědomě pěstovat a uvádět v řád, má-li odolat vlivům, které ji chtějí rozbít. Osobnost je tedy, spíš nežli něco stálého a ohraničeného, stálé úsilí o pevnou jednotu.
Člověk od přírody volí menší zlo, to jest nebezpečí smrti při odporu, raději než větší, to jest jistou a okamžitou smrt, nebude-li se brániti.
Pouhá slova v čase budoucím, která vyslovují holý slib, nejsou dostatečnou známkou daru a proto nezavazují.
V lidské společnosti shledáváme tři hlavní příčiny sporů. První je soutěžení, druhá nedůvěra a třetí touha po slávě.
Žádosti a jiné lidské vášně nejsou samy o sobě hřích. Nejsou hřích ani samy činy, vycházející z těchto vášní, dokud nebyl vydán zákon je zakazující.
Lidská povaha je taková. Lidé i kdyby uznali, že mnozí jiní jsou vtipnější nebo výmluvnější nebo učenější, přece jen stěží uvěří, že je mnoho tak moudrých, jako jsou oni.
Množení je od přírody, ale lásku si vymysleli lidé.
Není podstatný rozdíl v moudrosti spravující domácnost a v moudrosti řídící stát; jen práce v podrobnostech je jiná.
Každý člověk má usilovat o mír, dokud je naděje na jeho dosažení. Není-li však možné míru dosáhnout, smí použít všechny možnosti a prostředky.
Pravda i nepravda jsou vlastnosti řeči, nikoli věci.
Smích, tato křeč plic a obličejových svalů, je účinkem nepředvídaného a naprosto jasného poznání naší převahy nad jiným člověkem.
Netoužit je nebýt živ, mít jen slabé záliby je tupost a mít vášeň ke všemu bez rozdílu je rozptýlenost neboli roztěkanost.
Bohaté zkušenosti mají za následek chytrost, mnoho vědění moudrost.
Lidé se milují nikoliv z lásky, ale ze strachu.
Koupel je pro mne vedle ženy největší rozkoš.