Theodor Fontane (1819 – 1898)
Nemecký spisovateľ.
Když je člověk šťastný, neměl by chtít být ještě šťastnější.
Co je štěstí? Talíř polévky, místo na spaní a žádné bolesti. Není to samo o sobě dost?
Vše, co čas přinese, je schopen též odnést.
Když je člověk šťastný, nemá chtít být ještě šťastnější.
Štěstí není ani zde, ani jinde. Nauč se ho zříkat, a náhle před tebou vykvete.
Minulost? Neexistuje! Byla!
Kdo moc počítá, je vždy v nebezpečí, že se přepočítá. Hloupá kráva vždycky najde správnou trávu.
Touha dobýt vesmír je nesmyslná - vesmír je přeci v každém z nás.
Přítomnost má velké oči; hladově užírá z času, aniž je schopna jej sama strávit.
Závratě lásky nejsou výsledkem probuzené přitažlivosti, ale spícího rozumu.
Čas je řekou, kterou by člověk tuze rád splavnil oběma směry.
Rozhodující je vždy začátek; když se zdaří začátek, zbytek se musí s jakousi niternou nutností podařit, stejně jako ze správně pěstované jedlové snítky vyroste rovný, bezvadný strom.
Kdo je šťastný, neměl by chtít být šťastnější.
Když je člověk šťastný, nemá vhtít být ještě šťastnější.
Láska je živená malými prejavmi lásky.
Neláska u muže se mění v srdci ženy v nenávist.
Vášnivá láska vydrží ženě přibližně šest let, tak dlouho vydrží muži jedině nevěra.
Žena zajde občas do divadla kvůli šatům, muž kvůli vlastní hře.