Salvador Dalí (1904 – 1989)
Významný katalánský malíř, známý pro svá surrealistická díla.
Nebe nelze najít nahoře ani dole, vpravo ani vlevo, nebe lze najít přesně ve středu prsou člověka, který má víru.
Žárlivost ostatních malířů, byla vždy teploměrem mého úspěchu.
Rozdíl mezi surrealisty a mnou spočívá v tom, že já jsem surrealista.
Malíř není ten, kdo je inspirovaný, ale ten, kdo dokáže inspirovat ostatní.
Jen hlupák si může myslet, že se řídím radami, které dávám jiným.
V šesti letech jsem se chtěl stát kuchařem, v sedmi Napoleonem. Pak jsem se stal Dalím - jaká to gradace!
Krutost je přímočarostí lásky.
Klaun nejsem já, ale tato obludně cynická a tak nevědomě naivní společnost, jež si hraje na serióznost, aby lépe zakryla své šílenství.
Slzy velkých lidí jsou z krve.
Sláva, podobně jako slunce, se odráží ve všech vodách, v těch nejčistších i v těch zahnívajících.
Omyly mají skoro vždycky posvátný charakter.
Opravdová sláva, to je skutečná nesmrtelnost.
Kdo by nebyl raději se štěstím hloupější než se škodou chytřejší?
Měkké hodinky nejsou ničím jiným než paranoicky kritickým, něžným, extravagantním a časem a prostorem opuštěným camembertem.
Myslím, že v tom, co dělám, jsem docela průměrný malíř. Co však pokládám za geniální, je moje vize, nikoli to co právě realizuji.
Inspiraci dostávám ve 4 hodiny ráno, když se jdu na WC vyčurat.
Nakladatel mě požádal, abych napsal knihu o technice malby. Napsal jsem ji. Když jsem ji přečetl, naučil jsem se malovat.
Malířství, toť zamilovaná podoba, která vystupuje očima a stéká špičkou štětce - a láska je totéž.
Básník musí víc než kdokoliv jiný svá slova dokázat.
Bůh tvořil bez zvláštního přesvědčení. Bylo nutné, aby něco udělal.