Šalamoun (970 – 933)
Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu, po jeho smrti se však v důsledku rozporů mezi jeho syny rozdělilo království na dvě části: na severní Izraelské království a jižní Judského království. Šalomoun také nechal v Jeruzalémě vystavět Chrám, který byl až do jeho zničení roku 586 př. n. l. střediskem židovského kultu. Šalomounovu vládu popisuje biblická 1. kniha královská a 2. Paralipomenon.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Lepší jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš.
Bezpečněji člověku potkati se s medvědicí osiřelou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Dům a statek jest dědictví po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Radostným srdcem zkrásní tvář.
Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku.
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého.
Lépe je bydlet v zemi pusté, než s ženou svárlivou a zlostnou.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého, ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Král soudem upevňuje zemi; muž pak, kterýž bere dary, boří ji.
Jako zlatý nosní kroužek v rypáku prasete, taková je žena, která je hezká, ale odvrací se od rozumnosti.
Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši.
Žena svárlivá je jako ustavičné kapání skrze střechu.
Jako zápona zlatá na pysku svini, tak jest žena pěkná bez rozumu.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.