Radka Denemarková
Česká spisovatelka, překladatelka a scénáristka. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí.
Žít znamená neustále se doprošovat, omlouvat se za svou existenci, být pro smích za svou jinakost, proto předstírat stádnost.
Žijeme v zemi, kde jsou na místě koncentračních táborů výkrmny prasat, kde magistráty a starostové měst i vesnic bezostyšně povolují pochody nacistů, kde se bývalí agenti StB a straničtí funkcionáři přerodili v podnikatele a politiky dnešní, kde se roky a roky vlečou soudy s komunistickými zločinci, k nimž se marně vláčejí ti, co chtějí svědčit, a jejichž řady řídnou.
V životě je to stejně jako na divadle. S postupujícím věkem ubývá rolí, které člověk může hrát.
Považuji za pokrytecké, že jsou nám lhostejná mnohá zvěrstva, která lidi vhánějí do zoufalství, ale v případě sebevražd jsou najednou všichni připraveni zasahovat, zachraňovat.