Americký ekonom.
Let’s suppose six castaways are stranded on a desert island, five Asians and one American. Their problem is hunger. So they sit down and divide labor as follows: One Asian will do the hunting, another will fish, the third will scrounge for vegetation, the fourth will cook dinner, and the fifth will gather firewood and tend the fire. The sixth, the American, is given the job of eating. So five Asians work all day to feed one American, who spends his day sunning himself on the beach. The American is employed in the equivalent of the service sector, operating a tanning salon that has one customer: himself. [Představme si šest trosečníků na pustém ostrově - pět Asiatů a jednoho Američana. Jejich problémem je hlad. Sednou si tedy a takto si rozdělí práci: jeden Asiat bude lovit zvěř, další bude rybařit, třetí bude hledat vegetaci, čtvrtý bude vařit a pátý bude shánět dřevo a starat se o oheň. Šestý, Američan, dostane za úkol jíst. Takže pět Asiatů pracuje celý den, aby nakrmili jednoho Američana, který se celý den opaluje na pláži. Ten Američan je zaměstnán v jakémsi sektoru služeb, neboť provozuje opalovací salón, který má jednoho zákazníka: jeho samého.]