Paul Valéry (1871 – 1945)
Francouzský básník a esejista.
Bůh stvořil muže, a protože se mu nezdál dosti sám, dal mu družku, aby mu dal hlouběji pocítit samotu.
Nemůžete říci světu ani tělu: nic po tobě nechci, nechtěj nic po mně.
Hlupáci si myslí, že kdo žertuje, není dost vážný, a že vtip není odpověď. Proč tohle přesvědčení? Protože je v jejich zájmu, aby tomu tak bylo. Je to politika, jde jim o život.
Láska je jako měsíc: když naroste, zmenšuje se.
Bohužel, budoucnost už zdaleka není tím, čím bývala!
Nesmyslná bádání jsou příbuzná s netušenými objevy.
Když Bůh stvořil muže a uviděl, že není dost osamělý, přidal mu družku, aby svou samotu ještě více cítil.
Věda je prostě souhrn receptů, které vždycky pomáhají. Všechno ostatní je literatura.
Jednoduché je vždycky mylné. A co není jednoduché, je nepoužitelné.
Co vždycky a všichni brali jako pravdu, je skoro jistě falešné.
Prostřednictvím člověka se nemožné protlačuje do skutečnosti.
Být sám sebou!.. Ale stojím já sám za to?
Politika byla nejprve umění jak bránit lidem, aby si hleděli svých věcí. Později k tomu přistoupilo umění nutit lidi rozhodovat o věcech, kterým nerozumějí.
Historik dělá pro minulost to, co kartářka pro budoucnost. Kartářka je ovšem vystavena ověření, historik ne.
Přítomnost sousedů je jediná obrana národů proti nekonečné občanské válce.
Bohatství je olej, kterým se mažou stroje života.
Stárnout znamená zakoušet, jak se to stálé mění.
Kompetentní člověk je ten, kdo se mýlí podle pravidel.
Bůh udělal všechno z ničeho. Ale to nic prosvítá.
V propasti dějin je pro všechny dost místa.