Novalis (1772 – 1801)
Německý básník a prozaik.
Dítě je láska, která se stala viditelnou.
Podstatou člověka je pravda. Pokud se člověk vzdá pravdy, vzdává se sám sebe. Není tu řeč o lhaní, nýbrž o jednání proti vlastnímu přesvědčení.
Když uvidíš obra, prohlédni si nejprve pozici slunce, aby to nebyl jenom stín trpaslíka.
Nepravda má z vyššího hlediska ještě jednu horší stránku než tu obvyklou. Je základem klamného světa, základem nerozpojitelného řetězu bloudění a zmatení.
Víra je síla nepřímo konající zázraky. Vírou mohu v každém okamžiku učinit zázrak pro sebe - a často i pro druhé, pokud mají ve mne víru... Pravá víra je zaměřena jen k věcem jiného světa. Víra je počitek procitání a působení a cítění v jiném světě.
Měním-li se, mění se svět.
Básník rozumí přírodě lépe než učenecká hlava.
Láska nám bere čas a čas lásku.
Zlatý věk je tam, kde jsou děti.
Každé slovo je zaklínadlo, jakého ducha zavoláš, takový se ti objeví.
Úplně se nebudeme chápat nikdy. Ale budeme a můžeme daleko více než chápat.
Dítě je zviditelněná láska.
Vhodně zvoleným ošacením se tělo stává mystičtějším.
Právě pro jednoduchost svých základních zákonů je morálka v praxi tak těžká.
V pojmu zákona je obsažena účinnost. Neúčinný zákon není zákon.
Tam, kde jsou děti, je zlatý věk.
Stát se člověkem je umění.
Charakter je plně utvářená vůle.
Láska je konečným cílem dějin vesmíru, vesmírné Amen.