Maurice Maeterlinck
Život je pomalým ztrácením všeho, co milujeme.
Bolest je prvním pokrmem lásky.
Všechny naše vědomosti nám dopomáhají k tomu, že umíráme daleko bolestnější smrtí než zvířata, která nic nevědí.
Zdá se nám, že ke štěstí potřebujeme právě to, co nám schází.
Jen ti, kteří nevědí, co je dobro, žádají za ně plat.
Zpravidla to, co nám schází není štěstí, ale znalost štěstí.
Člověk se musí učit, jak být šťastný, ale taktéž se musí učit, jak umírat.
Máme jen tolik štěstí, kolik jsme schopni pochopit.
Být šťastný v lásce znamená překonat neklid štěstí.
Zpravidla to, co nám schází, není štěstí, ale neznalost štěstí.
Ako sa zlato a striebro vážia v priezračnej vode, duše sa vážia v mlčaní. Vyslovené slová zavážia iba vďaka tichu, v ktorom sú ponorené.
Zdá sa nám, že k šťastiu potrebujeme práve to, čo nám chýba.
Žena je tajuplná jako celý svět.