Marcel Proust (1871 – 1922)
Francouzský spisovatel a překladatel.
Člověk je bytost, která nemůže vyjít ze sebe, která zná druhé jen v sobě, a když říká opak, lže.
Díla napsaná pro budoucí pokolení by měla číst jen tato pokolení, jako některé obrazy, které se zblízka špatně posuzují.
Kritik musí všechno znát a zbytek si domyslet.
Na zemi je jen jediné opojení: absolutní jistota, že druhá osoba vám patří. Já toužím po tomto opojení. Hledat nenalezitelné.
Kritik musí všechno vědět a zbytek si domyslet.
Člověk miluje jiného svými pohledy a představami, které o něm má; city jsou až na posledním místě.
Láska je představa, která našeptává ženě, že krása jejího milence je sto soutěžit s její.
Láska je náměsíčnost ducha.
V živote nie je dôležitá osoba, ktorú milujeme, ale skutočnosť, že milujeme.
Človek miluje iba to, čo úplne nevlastní.
Človek pohŕda cieľom, ktorého nedosiahol, alebo ktorého dosiahol definitívne.
Chudobný nie je ten, kto má málo, ale ten, kto veľa žiada.
Krásne ženy ponechajme mužom bez fantázie.
Vždy, keď si uvedomíme svoje šťastie, zrodí sa v nás nová túžba žiť.
Musíme byť vďační tým, ktorí nám dávajú šťastie. Sú to obdivuhodní záhradníci, lebo vďaka nim naše duše kvitnú.
Žena, kterou milujeme, jen zřídkakdy uspokojí naše potřeby, a proto ji podvádíme se ženou, kterou nemilujeme.
Krásné ženy ponechejme mužům bez fantazie.
Krásné ženy ponechme mužům bez fantasie.
Nic nedodá ženě tolik odvahy jako neohroženost muže, kterého miluje.
Ženy nezajímavé jsou ty, které zůstávají neproměnné.