Ludwig Wittgenstein
Filosofie má ohraničit nemyslitelné zevnitř prostřednictvím myslitelného. (4.114)
Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa. (5.6)
K odpovědi, kterou nelze vyslovit, nelze vyslovit ani otázku. Záhada neexistuje. Lze-li vůbec nějakou otázku položit, pak ji lze také zodpovědět. (6.5)
Logický obraz faktu je myšlenka. (3)
Myšlenka je smysluplná věta. (4)
O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. (7)
Svět je všechno, co fakticky je. (1)
Svět šťastného je jiný než svět nešťastného. (6.43)
To, co fakticky je, je existence stavu věcí. (2)
Vše, co vůbec můžeme popsat, mohlo by být i jinak. Není žádný řád věcí a priori. (5.634)
Slovo nemá žádný význam, když mu nic neodpovídá.
Učení řeči nespočívá v žádném vysvětlování, nýbrž v určitém výcviku.
Pro velkou třídu případů - i když ne pro všechny - kde užíváme slovo "význam" je můžeme definovat takto: význam je použití slova v řeči. A význam nějakého jména se někdy vysvětluje tím, že se ukáže na jeho nositele. (§ 43)
K čemu jsou definice, když stejně vedou jen k dalším nedefinovaným pojmům? Wittgenstein Blue book, str. 26
Nezapomeňte, že jazyk neužíváme podle přesných pravidel, ostatně jsme se mu tak ani nenaučili. Wittgenstein Blue book 25
V našem jazyce je uložena celá mytologie. Wittgenstein Blue book str. 133
Frazer je větší divoch než ti, o kterých píše, protože ti nejsou tak daleko od chápání duchovních věcí jako Angličan 20. století. Wittgenstein Blue book 131
Frazerův výklad magických a náboženských názorů lidstva není uspokojivý; představuje je totiž jako omyly. Wittgenstein Blue book 119
Poznání je nakonec založeno na uznání. Wittgenstein On certainty 378
Člověk se musí probudit k údivu - a národy možná také. Věda je způsob, jak je zase poslat spát. Wittgenstein Culture and value, str. 5.