Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910)
Ruský spisovatel a filozof.
Láska umírá, jakmile najde protivenství. Její pravá podstata je volnost.
Nic tak nepobízí k zahálce jako prázdné řeči.
Lidé nežijí tím, že se o sebe starají, ale tím, že je v nich láska.
Není důležitá kvantita ale kvalita vědomostí.
Je možné mít množství vědomostí, ale neznat to nejdůležitější.
V rozumu je síla. Hlava bez rozumu je svícen bez svíčky.
Utrpení je potřebnou podmínkou vzrůstu jak fyzického, tak i duševního. Bez utrpení nemůže život přejít z jedné formy do druhé. Nemůže, neboť samo utrpení působí vzrůst.
Odsuzuješ-li činy jiných lidí, mysli na své!
Ze všech věd, které člověk může a musí znát, tou hlavní je umět žít tak, aby spáchal co nejméně zla a způsobil co nejvíc dobra.
Správná cesta je taková: osvoj si to, co udělali tvoji předchůdci, a jdi dále.
Většina neštěstí našeho světa bere počátek v ženské prostopášnosti.
Člověk je svoboden pouze tehdy, když žije v pravdě. Pravdu však odhaluje rozum.
Jednou tě zamrzí, že jsi nepromluvil, stokrát, že jsi nemlčel.
Žena rodíc a kojíc ví jasně, že její dílo je mnohem vážnější než zaměstnání mužovo, kterýžto zasedá třeba v zemském shromáždění, na soudě nebo v senátě.
Manželství je rozhodnutí pro nemravný život s jedinou osobou.
Každý žil tolik, kolik miloval.
Lidé se často pyšní čistým svědomím jen proto, že mají krátkou paměť.
Bohatí dobrodinci nevidí, že to, čím konají dobrodiní chudému, vyrvali často z rukou ještě chudších.
Všechno pochopit, znamená všechno odpustit.
Lidé se dělí na dva druhy: jedni nejdříve myslí a potom jednají; druzí nejdříve hovoří a jednají a potom myslí.
Umění je květ života celé společnosti.