Léon Bloy (1846 – 1917)
Francúzsky novelista, esejista a básnik.
Člověk má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá ani potuchy. Teprve až se zaplní bolestí, doví se o jejich existenci.
Projev žárlivosti je pozdrav na rozloučenou odcházející lásky.
Láska v nás vytváří skleníkové podmínky pro růst hloupostí.
Kapka lásky stačí k tomu, aby ten odporný mok vášní dostal jinou příchuť.
Láska, která nemá nic jiného na programu, čím by se udržovala, než své tělo, netrvá zpravidla déle než jednu prohýřenou noc.
Člověk má místa ve svém srdci, která dosud neexistují, a do nich vstupuje utrpení, aby mohla existovat.
Nejpolitováníhodnějšími v lásce nejsou ti, kdo se nešťastně zamilují, ale ti, kdo se nedokáží zbavit toho, koho již nemilují.
Hřešit z lásky je božské.
Láska je vzájemný souhlas ke vzájemnému nepochopení.
Můj hněv je pouze kypění mé zbožnosti.
Bolesť je pomocníčkou tvorby.
Keď človek žiada od Boha utrpenie, má istotu, že bude vždy vypočutý.
Pravdivé je len to, čo je absolútne.
Vieme, že v každej bolesti sme vždy v susedstve Boha.