Konstantin Nikolajevič Baťuškov (1787 – 1855)
Ruský básnik.
Nic není tak snadné, ale zároveň tak nedůstojné člověka jako klamat v lásce.
Chci milovat takovou ženu, která mne chápe nikoliv nejvíce, ale nejlépe.
Sňatek je poprvé ten nejhrdinštější čin, jehož se může člověk v životě odvážit, podruhé už jen divadelní představení pro veřejnost, v němž kostýmy zůstávají, jen herci se mění.
Chcem milovať takú ženu, ktorá ma chápe nie najviac, ale najlepšie.
Kto nemá rád ľudí, pre toho nemá zmysel žiť.
Milostný román treba písať skôr o tom, čo bolo po svadbe, nie čo bolo pred ňou.
Nič nie je tak ľahké, a zároveň tak nedôstojné človeka ako klamať v láske.
Ženy bývajú len náladové, no muži plní predsudkov.
Žena obnažuje své tělo, protože s duší to nedokáže.
Necháš-li vzpurnou ženu láskou hladovět, zkrotne a chopí se s povděkem každého muže, jen aby nesešla z tohoto světa jako ctnostná panna.
Ženy bývají jen náladové, kdežto muži plní předsudků.
Ženy kladou odpor nikoliv ze zásady, ale aby se neřeklo.