Konfucius (552 – 551)
Čínský filozof a státník, z jeho učení vychází konfucianismus.
Nespokojenost se sebou samým je ctnost. Nespokojenost s jinými je chyba a počátek velkého trápení.
I když lidé nevědí, co je dobro, mají ho v sobě.
Lepší je těžká práce než nečinnost.
K jídlu mám jen hrubou rýži, piji jen čistou vodu, polštářem je mi má ruka, ale i tak jsem rád na světě. Bohatství a sláva, získané nepoctivě, jsou jen jako letící oblaka na nebi.
Učení bez myšlení je marné a zbytečné.
Pomsta může zplodit jen novou křivdu nebo prodloužit již trvající nepřátelství.
Ten, kdo se upírá výhradně k svým zájmům a prospěchu, nadělá si spoustu nepřátel.
Přemoci zlé návyky je možné jen dnes, ne zítra.
Jsi tím, o čem si přemýšlel.
Ti, kdo pracují hlavou, budou vládnout, ti kdo pracují rukama, budou sloužit.
Nemluvit s člověkem, který by si dal říci, jest zmařit člověka. Mluviti s těmi, kteří si nedají říci, jest zmařiti slova. Ten, kdo je opravdu moudrý, nikdy nezmaří člověka, ale na druhé straně nezmaří svých slov.
Vědět co je dobré a nečinit to, je známkou zbabělosti.
Dobro a pravda se navzájem podmiňují.
Mám to ale štěstí: kdykoli jsem udělal chybu, vždycky mi ji vytkli.
Nestěžujte si na sníh na sousedově střeše, když máte špinavý práh.
Pravda zbavuje život veškeré poezie.
Je-li pohromadě deset žen, mluví jich dvacet.
Ještě jsem se nesetkal s člověkem, který by dokázal vidět své chyby a sám před sebou se z nich obvinit.
Žádný inteligentní panovník nepřišel. Nikdo v království mne nechce za učitele. Nastal čas zemřít.
Aj nekonečné more má svoje brehy, bezbrehá je len ľudská hlúposť.