Konfucius (552 – 551)
Čínský filozof a státník, z jeho učení vychází konfucianismus.
Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém.
Kořenem zla je nedostatek poznání.
Přemoci zlé návyky lze jen dnes, nikoliv zítra.
Kdo nezná váhu slov, ten nemůže znát lidi.
Chyby každého člověka ukazují, kam patří.
Pomstou, odplatou nebo hněvem nemohou být křivdy odčiněny.
Zbabělost je vědět, co se má dělat, a nedělat to.
Uvidíš-li ušlechtilého, snaž se mu vyrovnat, uvidíš-li špatného, zpytuj své svědomí.
I to největší moře má své břehy; bezbřehá je pouze lidská hloupost.
Mám opravdu štěstí. Vždy, když jsem se dopustil nějaké chyby, vyčítali mi ji.
Zlo může být vyloučeno jen dobrem.
Shovívavost a odpouštění jsou potřeby k nápravě ostatních.
Kdo rychle jedná, rychle sklízí plody svých činů.
Kdo z dálky se dívá, jasně vidí. Ke každé věci je nutné mít odstup.
Vážiti si jiných jako samých sebe a jednati s nimi tak, jak chceme, aby jednali oni s námi - toť možno nazvati učením o lidumilnosti. Nad to není nic vyššího.
Kdo mnoho mluví, zřídka uskutečňuje svá slova.
Slova knih nás vždy vzruší, důležité však je, aby nás změnila.
Nebudeš-li mít špatné myšlenky, nebudeš ani konat špatné skutky.
Je vždy lépe být druhým než prvním manželem vdovy.
Nevšímá-li si člověk problémů, které jsou vzdálené, bude mít s nimi starosti až se přiblíží.